Aktuality




15.7.2019

O uplynulém víkendu jsme se s Iduškou účastnily Klubových všestranných zkoušek O Pohár prezidenta Retriever klubu v Kostelních Střimelicích.
Tyhle zkoušky mám opravdu ráda, protože je mám kousíček od domova, jsme za 20 minut doma, vyspíme se ve svém a máme veškeré pohodlí. Už jednou jsem na nich k titulu "U" dovedla Lakynku, takže jsem doufala, že k němu na nich dovedu i Idušku. No a povedlo se :-).
Zkoušky to bylu nadmíru vypečené. V sobotu startovalo 12 psů a v neděli na vyhlášení stáli jen čtyři! Tři psi došli ve třetí ceně a jeden ve druhé ceně. My jsme s Iduškou skončily na krásném 3. místě v III. ceně. Moc si jí vážím, protože spoustu velmi dobrých psů neuspělo. Zkoušky začaly v sobotu ráno klidem na stanovišti, kdy těsně před koncem disciplíny honci z lesa skutečně vyhnali srnu. Srna si to dala kolem lesa od prvního psa pěkně až po posledního, všem těsně před čumákem. Bohužel dva goldeni, včetně pejska hned vedle nás, to neustáli a vyběhli. Tady opět opěvuji Iduščinu poslušnost, protože to holka moje bez problémů useděla na volno, v naprostém klidu, i když napjatá jak struna. Takže jakákoliv snížená známka z poslušnosti, v minulosti, i do budocuna, je pro mě irelevantní, protože Ida prostě POSLOUCHÁ! Těžko říct, proč tolik psů neuspělo, u spousty z nich to podle mě byla prostě jen pouhopouhá smůla. Rozhodčí byli hodně přísní, ale na každého opravdu stejně. Terény nebyly až tak těžké, až na rákosí a dohledávku pernaté a srstnaté, no a rozhodčí nestavili až takové záludnosti, nicméně téměř na každé disciplíně někdo vypadl. To mi na klidu nedodalo a přiznávám, že jsem rozhodně v klidu nebyla, spíše naopak. Zkoušky se ale nesly v hodně komorním duchu a vůdci si opravdu fandili navzájem a ze srdce si přáli, aby už nikdo nevypadl, prostě výborná atmosféra, plná soudružnosti. První den doběhlo šest psů a druhý den už jen čtyři. Z naší skupinky dokončili 3 psi, z druhé pouze jeden. Startovalo 9 goldenů, 1 labrador, 1 flat a 1 toller. Z každého plemene zkoušku dokončil právě jen jeden zástupce.
Co se nám nepovedlo? Moc se nám nepovedla barva, byla v takovém terénu, že jsem si říkala, že tam tudy vést nemůže prostě. Ale vedla. Zamotaly jsme se tam s Iduškou opravdu vydatně, dokonce jsme zamotaly i rozhodčího. Pro mě z toho plyne ponaučení, že mám opravdu vždy věřit psovi! Barva za 2. Za 2 bylo i vyhledávání, prý bylo moc mělké a moc povelů, trošku nesouhlasím, ale rozhodčí, je rozhodčí :-). Za 1 byla dohledávka pernaté a srstnaté. Bažanta měla Ida ihned, ale králíka ne a ne najít. To už jsem viděla nulu, jak se nad námi vznáší. Idu to pořád táhlo doleva, kde měl kusy pohozené pes zkoušený před námi. Musela jsem jí několikrát vracet do našeho prostoru, než si konečně doběhla pod ten správný vítr. Králík v čase 10:35 nám zajistil jedničku z dohledávky.
Co se nám povedlo? Určitě obě vlečky, za ty byla velká pochvala od rozhodčích, dále práce v malém lese na čtverci, za mě i handling, ačkoliv první byl za 3, kvůli vychýlení se ze směru, nicméně Ida šlapala jak hodinky a nechala se krásně upískat kam bylo potřeba. No a marking byl velmi přesný, jako vždy. Celkově velmi náročné zkoušky, ale líbily se. Děkuji všem a Dáše Gotzové moc díky za fotku!

3. místo







27.6.2019

O víkendu 15.-16.6. jsme se s Iduškou zúčastnily prestižní soutěže Derby retrieverů ve Stříbřeci. Ida se na něj kvalifikovala vloni, krásným 4. místem na Pražském derby. A zároveň byla historicky prvním tollerem, který na této soutěži vůbec kdy startoval. Bohužel jsme se kvůli jarní patálii s bolavou tlapkou nemohly odpovídajícím způsobem připravovat, takže to z naší strany bylo buď a nebo. Já osobně jsem byla spokojená už s účastí. Dostat se mezi 24 nejlepších retrieverů v ČR je pro majitele tollera dostatečná odměna za veškeré úsilí a práci.
V sobotu Iduška začala perfektně. Zkoušky se běží jako dvoudenní ZPR. My jsme si první den vylosovaly dohledávku kachny v rákosí, marking, hlubokou vodu, odložení, chůzi u nohy a končilo se desetiminutovým klidem na stanovišti. Voda je Ídina hodně silná disciplína, na hladině je skvěle ovladatelná, na slovo, není potřeba žádného pískání, rozhodčím se její výkon hodně líbil a úspěch sklidila i na ostatních disciplínách, takže první den jsme končily v samých 4. Ještě bych zmínila všechny klidové disciplíny - odložení a klid na stanovišti. Ty byly opravdu náročné, z důvodu výskytu stovek komárů všude kolem. Jakmile jste se na vteřinku zastavili, sedělo jich na vás mraky. Na desetiminutovém klidu na stanovišti jsem napočítala Idě na čumáku rekord pět komárů najednou. O tom co sedělo na mě ani nemluvím. Bála jsem se víc ošívat, abych Idu omylem někam neposlala a tak měly ty krvelačné potvory Lukulské hody. Takže opravdu hodně dlouhých a perných 10 minut. Nicméně opět za 4.
Druhý den ráno jsme začínali v lese. Večer se zatím mezi rozhodčími roznesla zpráva, že toller prošel prvním dnem v samých 4 a tak se všichni, kdo mohli, rozhodli, že se na něj půjdou ráno do lesa podívat. Takže na naši vlečku srstnaté se přišla podívat korona asi 20ti lidí, včetně ředitele zkoušek. To fakt nemám ráda, na klidu to jednomu rozhodně nepřidá. Iduška byla nervózní a já také. Před disciplínou ještě spadla ze stromu hned vedle nás s šíleným rachotem velká větev (štěstí, že nikoho netrefila) a to už jsem viděla, že je Idunka rozhozená (poznám podle toho, kam směřují uši :-) Směřovaly dozadu na tu ohromnou spoustu lidí za ní, místo dopředu, kde byl králík.). Takže jsem Idu navedla na nástřel, trochu jí povzbudila a pustila po stopě, Ida zmizela v lese, viděla jsem jí pracovat někde v dáli a pak mi zmizela nadobro. Zaradovala jsem se, jak krásně vyběhla, nicméně předčasně, za chvíli byla zpátky a bez kusu. Uši stažené dozadu - jasná známka toho, že má bubáka za zadkem. Bývaly doby, kdy jsme bubákem končily, Idu už prostě do terénu s bubákem nikdy nikdo nedostal, nicméně v poslední době už se nám začalo dařit bubáka přeprat, tak jsem si řekla, že to zkusíme. Podruhé už Ida vyběhla napřímo, takže mi bylo jasné, že ví, kde králík je. Zmizela mezi stromy a za chvíli se lesem rozezněl zvučný štěkot - našla rozhodčího (bubáka), který táhl vlečku a vyštěkala ho, aby jako věděl, že ona o něm ví. No a byla zpátky zase bez kusu. Ředitel zkoušek nás zastavil, vytáhl telefon a zavolal rozhodčímu, ať se jde schovat dále do lesa. Takže třetí nasazení, Ida zaběhla kousek do lesa a začala tam kroužit, takže jsem trošičku přitvrdila na hlase (nesmím moc, Ida by se rozložila, že se zlobím a už by nepředvedla vůbec nic) a připomněla jí, kvůli čemu tam je. Byla jsem rozhodnutá jí bez kusu už zpět nepustit, přišla by si pro nulu. Ještě jedna hlasová korekce, Ida poskočila dopředu a zmizela daleko v lese. Stála jsem tam a přemýšlela, jak tohle dopadne.... Dobře to dopadlo :-). Iduška se za chvíli objevila s kusem v mordě, uši sice půl metru za sebou, ale nepustila, donesla a předpisově předala :-). Když přišel rozhodčí z vlečky, konstatoval, že vlečka byla vypracována perfektně, ale pes se zastavil dvacet metrů od kusu a blíž nešel, podruhé přišla liška z druhé strany na třicet kroků a vyštěkala ho, na potřetí přilítla, čapla a zdrhala :-D. Takže vypracováno za 1. Rozhodčí se smáli, že se Ida chovala jako skutečná liška a rozhodčímu králíka ukradla. Po disciplíně za mnou přišel pan Korda a řekl mi: "Teda normálně není jednička nic moc, ale ta vaše, ta je nad mnohé čtyřky. Já už tomu nevěřil, že to přinese, velmi dobrá práce vůdce."
Následoval čtverec, přinášení dvou kusů srstnaté. Bylo vidět, že Ida v lese není ve své kůži. Nutno podotknout, že bylo strašlivé vedro, dusno a v lese se nehnul ani lísteček. Oba kusy byly ve čtverci opravdu poctivých 50 kroků a pes si ho musel pečlivě prochodit, protože nulový vítr mu vůbec nepomohl. Ida našla první kus celkem rychle, ale s druhým měla potíže. Já samozřejmě věděla od ostatních vůdců, kde se asi nachází a tak jsem se rozhodla jí tam dopískat. Takže nakonec ho našla, ovšem donesla ho až 35 vteřin po limitu, takže se nám nepočítal. No a pak jsem dostala od rozhodčí čočku, že neví, jestli nám nemá dát za poslušnost 2, protože pes mě vůbec neposlouchá, já si tam máchám rukama a ona vůbec nereaguje... No koukala jsem na ní jak zjara, protože Iduška je všechno, jen ne neposlušná. Na každé písknutí předpisově reagovala, vracela se správně do čtverce a šlapala jak hodinky. Nikdy jsem neměla poslušnějšího psa a asi už ani mít nebudu, kdo zná Idušku, tak ví. Takže toto jsem naprosto nepochopila. Nakonec jsme ze čtverce dostaly jedničku a poslušnost a radost z práce za 3. Rozhodčí je rozhodčí, komentovat to nebudu, ale myslím si o tom svoje.
Naštěstí se Ida ze zážitku v lese rychle oklepala a na poli předvedla opět velmi pěknou práci, handling i vlečka pernaté za 4 a s pochvalou od rozhodčích. Zkoušky jsme došly ve třetí ceně, na 19 místě, ale jsem spokojená, protože to byl výkon bez tréninku a mohly jsme startovat mezi republikovou retrieveří špičkou. Důkazem je rozstřel PĚTI kompletně vyčtyřkovaných psů o vítěze Derby! Za fotky moc děkujeme Katce Berounské!

Idunka odpočívá







3.6.2019

Včera měla Armína svou premiéru na podzimních zkouškách v Uhlířských Janovicích a musím říct, že mámě moc čest nedělala. Po nádherném vyhledávání a krásně vypracované vlečce se srstnatou, kdy si cestou zpět králíka bohužel 2x položila a zvedla hlavu, nicméně bez povelu, ale tedy za 2, vypadla na markingu s kachnou. Marking krásně vypracovala, ve vysoké trávě toho moc neviděla, ale stejně ho dala přesně. Ovšem k pohozené kachně si jen čuchla, zatvářila se jako že se pozvrací a odkráčela. Já jen zírala. Naše šikovná holčička přestala fungovat :-o. V pátek ve Štěrboholích na agi závodech 2x disk a naprosto nesoustředěný pes a dnes toto. A to jsem si po srstnaté oddechla, že nejhorší máme za sebou a marking je přece jednoduchý, protože Armína markuje bezchybně. No, vedla jsem již svého třetího psa na zkouškách, měla bych vědět, že tohle si říkat NESMÍM! :-D. Takže někdy příště!








2.6.2019

O minulém víkendu jsme strávili dva velmi pěkné dny na neoficiálních TJP v jižních Čechách, tradičně s rozhodčím Sverkerem Haraldssonem. Byl to pro nás velmi úspěšný víkend!
Sobota:
Armína z Váhy a Anna Pešková, třída začátečníků (kachny), dokončila test bez ceny (Armína to pojala jako výlet do zábavního parku), nicméně pan rozhodčí na tomto mladém týmu našel hodně kvalit a až si holky ujasní, kdo v jejich týmu velí a kdo poslouchá, nebude to mít chybu :-D
Amálka z Váhy a Milada Králová, třída začátečníků (kachny), 1. cena a naprosto neuvěřitelný a dokonalý výkon! Smekám! Holkám jsem jednou ukázala jak celý test probíhá a ony samy na něj trénovaly dohromady asi třikrát a to ještě s bažanty, na test jely z leknutí (Miladina slova) a pak předvedly, to co předvedly! :-D Prostě boží!!!!
Absolut First Ida Garonera, třída otevřená, 1. cena, sobotní Ídin výkon jsem si velmi užila! Takový ten pocit, když vám padnou dobře rozšlápnuté boty. Ida předvedla úžasný a vyrovnaný výkon, bez jediného zaváhání a chybičky, pan rozhodčí o ní řekl, že je vidět, že je to starý mazák, který přesně ví jak rozložit síly a jak si s čím poradit. Fungovala snad ani ne na povely, ale na myšlenky, pro mě neskonalý zážitek, ještě teď mám husí kůži, když si na to vzpomenu.
Neděle:
Armína z Váhy a Anička, třída začátečníků (dummy), 2. cena, abychom si zbytečně nekazily práci se zvěří, šla juniorka raději na dummy. Pořád to byl ještě zábavní park, ale už ne tak velký a na cenu to bylo :-). Ani, moc gratuluji a moc se mi líbilo, že jsi neztrácela humor! :-)
Absolut First Ida Garonera, třída open, 1. cena. Idunka opět předvedla krásný a vyrovnaný výkon, co dodat, je to pěkný pocit, když si projdete všemi peripetiemi výcviku psa a výsledkem je spolehlivý čtyřnohý parťák do každé situace. Iduška získala svou třetí první cenu ve třídě open a kvalifikovala se tak do třídy Elite! ;-)
Děkuji moc Verče Kianičkové, Martině Garové a Blance Novotné, jakožto i celému Toller klubu za uspořádání testů!!!
Za fotky rovněž patří veliký dík Veronice Kianičkové!!!

Ida maká                 Holky obhlížejí terén








11.5.2019

Tento víkend byl pro naše barvy celkem dost úspěšný :-). Zůčastnily jsme se Klubové výstavy v Humpolci. Ačkoliv nám počasí nepřálo, paní rozhodčí Ingrid Grill se naše fenky moc líbily a tak si Idunka ve třídě šampionů vyběhala známku Výborná 2, res. CAC a Armínka v mezitřídě známku Výborná 1, CAC. Armína tímto splnila poslední podmínku pro přidělení titulu Junioršampion! Po skončení výstavy si ještě Idunka přebrala cenu za nejlepší pracovní fenu plemene pro rok 2018 a cenu Dual purpose (krása a výkon) pro nejlepšího všestranného jedince plemene pro rok 2018. Mám z obou holek velkou radost!!!

Armína na výstavě                 Ida Dual purpose







3.5.2019

Anička s Armínou se zůčastnily svých druhých agilitních závodů, tentokrát ve Štěrboholích, a byla z toho další složená zkouška do dvojek a 1. místo. Parkur pro kategorii LA1 nikdo jiný nedoběhl. Armína s Aničkou se diskly až v druhém běhu :-D. Oba běhy ale byly parádní a byla na ně radost pohledět!

Aktijácké minizkoušky







29.4.2019

Tak Anička má za sebou s Armínkou svou velkou premiéru. V sobotu se spolu zúčastnily prvních oficiálních agi závodů v Toulcově Dvoře. Paní rozhodčí Boháčová Armínku změřila do kategorie Large a holky mohly vyrazit. První běh byl poněkud nesmělý a skončil diskvalifkací, ale v druhém běhu to holky rozbalily a byla z toho první složená zkouška do A2 - výborná a 4. místo. Velká gratulka holky! Armína s Aničkou, 1. ofiko agi závody - video.

Armína s paničkou







23.4.2019

Tak naše mladá zrzavá hvězda zase hvězdila. V sobotu na Mezinárodní výstavě obdržela v mezitřídě na opravdu krásný posudek známku Velmi dobrá. Ačkoliv se paní rozhodčí Armína moc líbila, prý kvůli chlupům (co nemá) jen velmi dobrá. No já vím, proč nemám výstavy ráda, to v neděli, to byla úplně jiná káva. Zkoušky vloh ve Sloveči a na scéně naše Armína. Tady mohu všechny její výkony posoudit a mohu konstatovat, že si všechny známky naprosto zasloužila. Armína předvedla skutečně velmi kreativní výkony. Na markingu krásně useděla na volno celou procedůru, vyběhla na povel, čtyřmi obřími skoky byla u bažanta, čuchla k němu a šla pryč, hezky za křovíčkem udělala velkou potřebu a vrátila se zpátky k paničce (na zkouškách ji vedla panička Anička). Anička jí vyslala znovu na aport, Armína opět perfektně vyběhla, vzorně uchopila kus, vzorně donesla a vzorně odevzdala paničce. Takže zasloužená jednička. Anička šla z disciplíny a kroutila hlavou. "Mami, chápeš to, vždyť to nikdy nedělala." Děvče, už jsem odchodila dost zkoušek na to, abych to chápala :-D. Další disciplínou byla dohledávka. Armína úkol vypracovala perfektně, v čase a bez sebemenší chybičky, kohouta přinesla naprosto předpisově. Další disciplínou bylo vodění psa. Konalo se u rybníka, u kterého byl před týdnem nácvik na přinášení kachny z hluboké vody. Na Armíně bylo jasně vidět, že má mozek už ve vodě a na nic jiného nemyslí. Anička tedy rozumně zvolila vodění na řemeni a tak si spolu děvčata došla pro další čtyřku. Ale věřím tomu, že na volno by to byla asi větší legrace. Poslední disciplínou bylo přinášení kachny z hluboké vody. Armína usoudila, že je čas na další kreativitu a tak useděla krásně celou proceduru na břehu, na povel vyrazila ke kačerovi, popadla ho a vlekla ke břehu. Jakmile ve vodě stačila, kačera vyplivla a ke břehu ho dokutálela tlapkou. Tam ho na Aničky povel předpisově uchopila a předpisově předala vůdci. Takže další jednička a hurá, holky prošly. Sice ve třetí ceně, ale splnily. Armína tak dopadla mnohem lépe než její maminka Idunka před čtyřmi lety. Ta se tu nechala vyhodit hnedle na první disciplíně :-D. Anička kroutila hlavou ještě celou cestu domů, protože (jak jinak) na tréninku nic z toho Armína prostě nedělá :-D. Zkoušky vloh jsou majiteli retrieverů celkem opomíjeny. Nedá se na nich totiž získat žádný pracovní titul a ani lovecká upotřebitelnost, ale já je právě proto mám ráda, protože na nich opravdu vůbec o nic nejde, ale již jsou to opravdové zkoušky a jde si na nich osahat jednotlivé disciplíny i celou zkouškovou atmosféru. Proto se jich s každým našim psem vždy zúčastníme.

Armíny posudek z výstavy                 Armíny tabulka z vloh







19.4.2019

Minulý víkend se naší mládeži povedl skutečný husarský kousek! Anička s Armínou se zůčastnily neoficiálních working testů pro retrievery - IX. ročníku Prokopova poháru. Já se účastnila také, ale pouze jako házeč a střelec na jednom ze stanovišť, takže to celé bylo opravdu jen a jen na holkách a ty se s tím popraly skutečně perfektně. V nejobsazenější třídě OPEN (27 startujících psů) se dalo na čtyřech různých stanovištích nasbírat maximálně 20 bodů a skóre holek znělo: 20, 20, 18, 16. Takže super výsledek celkových 74 bodů z 80ti. 74 bodů ale získali také další dva pejskové ze třídy, takže došlo na rozstřel. Anička si vytáhla nejdelší slámku, takže nastupovala jako první. Rozstřelem byl marking v lese, na dlouhou vzdálenost a přes padlý strom. Bohužel jsme již měli Armínu uklizenou v autě s tím, že je konec a pojede se domů (byla opravdu strašlivá zima!). Takže vytáhnout zívajícího rozespalého psa z kennelky a hurá na rozstřel. Armína po uvolňovacím povelu neběžela rovně, ale do boku, kde byl strom výrazně nižší a tam ho teprve přeskočila, tím ztratila přímý směr, doběhla ke střelci a začala aport dohledávat. Dlouho a důkladně zkoumala širší a bližší okolí, nakonec aport našla, běžela k paničce, skočila přes strom opět v nižším místě, aport vyplivla a šla si cosi očuchávat. Na Aničky povel aport zase uchopila a předpisově v sedě odevzdala. No prostě horší už to být nemohlo. Takže uklidnit dítě, že třetí místo je také dobré, udělat si legraci, že jí při hození aportu měla vzít na ruku, aby dobře viděla přes ten polom a zahnat tak těch pár nesmělých slziček. Ovšem existují věci, které prostě nevymyslíte! Takže rozstřel měl další, skutečně zajímavé pokračování. Druhý pejsek vyběhl správně, ale aport rovněž dohledával, když ho konečně našel, rozjásal se tak, že odběhl kamsi bokem do lesa, tam ho vyplivl a k paničce se vrátil úplně bez něj. Třetí pejsek rovněž pro aport vyběhl správně, nicméně ho také dlouho dohledával, sem tam u toho něco očůral a nakonec ho volným krokem tedy doručil paničce. Jak říkám, to nevymyslíš prostě! Z korony padaly otázky, zda je to opravdu rozstřel o první místo - dle těch výkonů :-), nutno ale podotknout, že šlo o mladé psy a ti toho za celý den měli skutečně plné kecky. Rozhodčí tedy rozhodli, že třetí místo získá pejsek, který aport nedonesl vůbec a další dva psi nastoupí na další rozstřel. Anička s Armínou opět první. Jenže Armína se za tu chvilku stihla probudit a další marking, sice kratší, ale s aportem zapadlým do hromady klestí, vyšvihla naprosto perfektně, bez sebemenší chybičky a vysloužila si tak pochvalné zamručení rozhodčích a potlesk publika. Druhý pejsek předvedl hodně podobný výkon, jako v prvním kole a tak byl výsledek jasný. Poprvé v historii Prokopův pohár vyhrál toller!!! A byla to naše Armínka!!!!

Další dva tolleři mi ještě udělali radost. Na sdíleném 4. - 5. místě skončila Amálka z Váhy, sestra Armíny. Molly se s paničkou loveckému výcviku věnuje jen okrajově a právě proto je jejich výsledek úžasný! Krásných 71 bodů velmi potěšilo mě i paničku! (18, 18, 17, 18). No a v neposlední řadě mě potěšil i Hunter Rudolfovská skála, kterého mám tu čest mít částečně ve výcviku. Huntík letos porušil veškeré své tradice a neskončil poslední!!! :-D. Všem moc gratuluji k pěkným výsledkům! Za fotografie děkuji Martinovi Zábranskému.

Prokopův pohár







13.4.2019

9.4.2019 oslavila své neuvěřitelné 9. narozeniny naše kavalírka Niky. Její věk by jí nikdo vůbec nehádal. Vypadá jako štěňátko a chová se jako štěňátko. Moc jí gratulujeme a přejeme jí, aby jí to takto vydrželo co nejdéle!!!

Iduška mi udělala obrovskou radost!!!! Za rok 2018 se stala nejlepším dual purpose (krása a výkon) tollerem v České republice!!! V Mountfield cupu Klubu chovatelů loveckých slídičů získala Dual purpose NSR - 1. místo, Pracovní fena NSR - 1. místo, Výstavní fena NSR - 5. místo a Retriever roku 2018 - celkové 10. místo. Mám z ní velkou radost!!

Niky devítiletá                 Iddy hvězda







26.3.2019

Máme tu další novinky zdravotního rázu. Idunka byla ještě na zákroku s bolavým ramenem, dostala několik injekcí do kloubu a snad už máme s touto legrací pokoj. Noha vypadá dobře, ale zatím máme pořád klidový režim, až zátěž to prověří, zda se rameno zahojilo dobře. Akorát Iduš vypadá strašidelně. Má vyholené rameno a zelené desinfekční tetování. S klidovým režimem nemáme žádný problém. Ida si celkem ošklivě pochroumala prst na zadní levé noze, naštěstí nic zlomeného, jen oteklé a bolavé. Ráno odešla na zahradu čůrat po čtyřech a vrátila se po třech. Co dělala, těžko říct.

Dále máme Armínku a Amálku po rentgenech. Armínka prošla vyšetřením kyčlí, loktů a patel. Pately posuzoval MVDr. Musil v Českém Brodě, lokty a kyčle jsme posílali k posouzení MVDr. Deckerovi. Armíně ve všech třech vyšetřeních vyšel krásný výsledek 0/0!!. Amálka prodělala vyšetření loktů a kyčlí, přičemž na loktech má také krásný výsledek 0/0, na kyčlích má bohužel nález, slabou displazii s výsledkem A/C. Uvidíme, co ostatní mimča ve vrhu, ale vzhledem k tomu, že do páté generace mají rodiče nejhůř B, doufám, že se nám tam to Céčko připletlo omylem. Genetika je prostě potvora, i když hlídáte, co se dá.








7.3.2019

Trošičku zanedbáváme média koukám. Tak ale začala nám pomalu sezóna a práce a tréninků jsou mraky a na sebeprezentaci tak nezbývá čas :-). Nicméně novinek je hodně a už by je to asi chtělo uveřejnit :-):

Iddy skončila šestinedělní zdravotní pauza způsobená pochroumaným ramenem. Vrátila se tak do normální zátěže - hurá, hurá, hurá. Nožka zatím drží, takže nás hned tuto sobotu čekají první letošní agility závody. V době naší nucené pohybové nečinnosti jsme spolu bravurně zvládly základy noseworku, Idunka je prostě skvělý parťák! Armína a Amálka podstoupily před 14ti dny RTG loktů a kyčlí u MVDr. Musila, stále ještě čekáme na oficiální výsledky, ale u Armíny by to neměla být žádná pohroma a oficiálně už víme, že ramena i patelly má bez nálezu. Amálka podstoupila jen RTG loktů a kyčlí. U loktů by to rovněž neměla být žádná katastrofa, u kyčlí bohužel asi nějaký nález bude, tak doufáme, že ne moc velký. Armíně rovněž dorazil výkonnostní průkaz a tak se může také začít s Aničkou chystat na svoje první agility závody. Ostatně letos bude holky čekat náročnější sezóna, zkusí si jak agility, tak výstavy a i nějaké lovecké zkoušky. Co se zdraví dále týče, tak Niky i Lucky jsou na tom stále stejně. U Lucky to znamená, že nohy bolí někdy víc a někdy míň, ale myslím si, že je holka celkově v dobré kondici. Nikči oko stále neslzí, nicméně jsme si již všichni zvykli na to, že kdykoliv jde Niky kolem, kápneme jí do oka :-), oko i jeho funkce je ve stabilizovaném stavu a to je nejdůležitější.

Další důležitou zprávou je, že jsme se zúčastnili soutěže Top Toller ČR a získali jsme v ní spoustu úspěchů, kterých si moc cením! Takže popořadě. Armínka s Amálkou soutěžily v kategorii Top Toller Junior - fena. Amálka zde získala nádherné 2. místo a Armínka velmi pěkné 5. místo! Mám z nich moc velkou radost a paničkám moc gratuluji!!! S Idunkou jsme toho dělaly v loňském roce opravdu hodně a tak se mohla zúčastnit všech kategorií kromě Juniora a Seniora :-). V kategorii Top Toller sportovní - fena tak získala krásné 3. místo, v kategorii Top Toller výstavní - fena to bylo v silné konkurenci 9. místo a v kategorii Top Toller lovecký - fena skvělé 2. místo!!! Na Iddy mě hodně baví tahle její všestrannost, je v tom opravdu jedinečná, ovšem Armína jí už dost šlape na paty :-D. Ocenění, kterého si opravdu nesmírně cením ale přišlo v kategorii Top Toller Chovatelská stanice - tady jsme obsadili úžasné 5. místo a to s jedním jedinným vrhem!! Výsledky zahrnují jak výstavní, tak lovecké, obedience a nosework výsledky našich štěňat, což je pro mě důkazem, že jsem s prvním odchovem vyrazila správným směrem! Moc děkuji paničkám Aničce, Miladě a Jarmile, že mi se svými štěňaty a úspěšnou prací s nimi pomohly získat pro mě toto skutečně prestižní ocenění! Rovněž moc děkujeme Toller klubu ČR za každoroční pořádání této soutěže, daří se jim tak plnit své poslání, kdy s tollerem pracuje čím dál více jeho majitelů a to je dobře!

Top Toller 2018







22.1.2019

Leden se u nás již dlouho nese ve znamení psích narozenin. 17.1. oslavila svoje dvanácté narozeniny labradorka Lucky a 20.1. oslavila svoje páté narozeniny tollerka Iddy. Oběma holkám moc gratuluji a přeji hodně zdraví do dalších let! Obě dostaly psí rybí konzervu a kolagenový rybí salám, Ida ryby miluje a tak se jí dělaly boule za ušima. Lucky miluje jakékoliv jídlo, ani nemusí být moc k jídlu, takže se jí také dělaly boule za ušima. Lucky je v rámci možností v dobré psychické pohodě a odpovídajícím zdravotním stavu. Samozřejmě má artrózu v loktech, ale kyselina hylauronová a chondro jí drží v přijatelných mezích. Dobře vstává i lehá, jen se jí někdy hůře chodí. Ale krátké procházky se smečkou dává stále. Poslední dobou trochu pokašlává, takže ji čeká kompletní prohlídka u našeho pana doktora, ale věříme, že to není nic vážného! Idunka poslední dobou po zátěži pokulhávala na přední nožku a na hrudní kosti se jí objevila poměrně velká boule, takže jsme navštívily MVDr Musila v Českém Brodě a výsledkem je pochroumané rameno. Z boule se naštěstí vyklubal obyčejný lipom, který zatím není potřeba nijak řešit. Idu tedy k narozeninám vyfasovala Trocoxill a šest neděl klid, což absolutně nevím, jak se takovému praštěnému torpédu vysvětluje! Takže nás teď čeká online kurz noseworku a koberečkové hlavolamy. Když jsme u toho zdraví, Niky stav se stabilizoval, zpět má cca 30% zraku, což je lepší než nic, slzný kanálek nadále nefunkční a 4.2. jsme objednány na kontrolu, kde se hodlám s paní doktorkou dohodnout na systému doživotního kapání do oka, protože jinou možnost až ani nemáme. Takže začínáme více - méně nový rok marodkou, ale jsme optimisté a věříme, že bude lépe nebo alespoň stejně!

Dvanáctiletá Lucky                 Pětiletá Iddy







24.12.2018

Veselé Vánoce!







23.12.2018

Dnes jsme se zůčastnili tradičního Vánočního závodu BADAFA. Je to závod, ve kterém nejde ani tak o umístění, jako o dobrou partu, skvělé cukroví a pěkné povídání. Na parkuru se běžel jen jeden klasický agilitní běh, který byl následován velmi oblíbeným a populárním během pro vánoční dárek, kdy své síly napnou páníčci :-). Běh pro vánoční dárek - video. No a umístění našich holek na bedně byla krásná tečka na závěr. Armína byla první v běhu začátečníků kategorie LA, Niky byla třetí v běhu začátečníků kategorie SA a Idunku jsem disknula v běhu pokročilých v kategorii LA, prostě pomalý nohy :-D (moje).

Vánoční závod Badafa                 Vánoční závod Badafa







11.12.2018

Dnes tu máme fotky našeho štěňátka Alberta (černý pejsek). On už je to tedy spíše mladý muž, je mu 15 měsíců, ale pro nás bude už navždy prostě štěňátkem. Albert od nás odjížděl coby chlupatý uhekaný a ufuněný medvídek Kulička, který miluje každého na světě a dává zubaté pusy s rozeběhem a výskokem. Kromě médi Kuličky mu všechno zůstalo, informovala nás panička. Bertík vyrostl opravdu do krásy, je samý sval, moc mu to sluší a my jsme na něj moc hrdí. Děkujeme paničce za fotky!

Albert z Váhy                 Albert z Váhy







4.12.2018

V neděli, 2.12.2018 se Armína a Iddy šly předvést na svou poslední letošní výstavu psů a dopadly více jak dobře. Armína ve třídě mladých získala známku Výborná 1 a titul CAJC, Iddy ve třídě pracovní získala známku Výborná 1 a dále tituly CAC a Res. CACIB. Rozhodčí se velmi divil, ale zároveň i velmi kvitoval, že je toller v pracovní třídě a živě se zajímal o Ídinu pracovní kariéru. Myslím, že ho Idunka příjemně překvapila. Obě holky se předvedly moc pěkně - Idu snad ty výstavy na stará kolena opravdu začaly bavit, nicméně jsem jí slíbila, že tohle je její poslední, co se totiž výstav týče, dosáhly jsme všech met, které jsem si umanula a vzhledem k tomu, že mě výstavy nebaví (Idu také ne), tak to zabalíme a budeme se věnovat práci, jako správní workoholici. Armína má našlápnuto pro titul Českého junior šampiona, takže ho asi dotáhneme a pak zkusíme zabojovat o Českého šampiona a tím také skončíme. Armína si odbude ještě nějaké ty lovecké zkoušky - aby si náležitě zasloužila svůj vstup do chovu, a pak už se bude věnovat s paničkou jen agíčkům. Armínka si tímto také odbyla první výstavu pro uchovnění a zároveň jí pan rozhodčí František Pasák rovněž změřil, spočítal zuby a vyhodnotil skus do chovu. To jsem moc ráda, do teď jsem se bála o její zuby při každém jejím divokém hraní si se sestřinou borderkou, ale teď už máme oficiálně zapsáno, že Armína měří 45 cm, je plnochrupá a má nůžkový skus. S výsledkem Idunky jsem moc spokojená, porazila jí jen její vlastní mamča Roisin (CACIB a BOS) a poloviční bráška Arik (BOB), což je v rodině a tak to nevadí :-D. Další velkou radost mi udělala naše odchovaná fenka Amálka (Molly), která v mezitřídě získala známku Výborná 2 a titul Res. CAC - moc gratuluji!

Z černého pelíšku nemám úplně dobré zprávy. Niky byla v pondělí na kontrole u paní doktorky na očním, která konstatovala, že se jí oko úplně zahojilo, jenže se pořád nezaktivovala slzná žláza. Nikči oko zůstává mírně zašedlé na prostředku, což je způsobeno jeho vysycháním, i když kapeme X krát denně, slzy prostě nejdou 100% nahradit. Moc způsobů řešení nám už nezbývá, momentálně jsme dostaly ještě další mastičku a zkusíme i nějakou alternativní léčbu (magnety, dornovka?). Dobré je, že Niky vidí aspoň trochu, ale obávám se, že na návrat na parkur už to nebude :-(.

MVP Praha







27.11.2018

Idunce začala pracovní sezóna. Chodí pravidelně na hony do Konopišťské bažantnice, kde se specializuje na dohledávky zvěře v nepřístupných terénech a honění křídláků. Druhá náplň práce absolutně vede, neexistuje křídlák, který by jí utekl. Dokonce je tak zkušená, že si je vybírá už ve vzduchu, pozná to na způsobu letu ptáka, i když já osobně na něm nic nepozoruji. Zvěř, kterou dostaneme výslužkou, doma okamžitě po přivezení testuje Armína. Učí se nosit kohouty, slepice i orebice a své schopnosti stále zdokonaluje a že bylo co zdokonalovat :-D. Nicméně už nosí velmi pěkně, viz videa. Na první fotce Iddy v práci - klid před zvěří na volno. Na druhé fotce Armína v práci - aport bažanta.

Armína, aport bažanta.

Armína, dohledávka orebice.

Nikči očíčko se hodně vylepšilo, hůře vidí už jen na dálku, na blízko vidí dobře a už můžeme chodit na procházky i za šera na volno. Nicméně mám pocit, že po kapičkách slzí Niky úplně všechno, jenom oko ne :-(. Uvidíme, co na to paní doktorka v pondělí na kontrole.

No a do třetice výborná zpráva - náše štěňátko, Amálka z Váhy (Molly), složila 21.11.2018 i poslední, čtvrtou, noseworkovou zkoušku - řady, stupeň Z a splnila tak podmínky pro udělení titulu Master of nosewor - Z, moc gratulujeme, jsme na ni a její paničku opravdu hrdí!

Ida na honu                 Armína v práci







30.10.2018

Tak hlásím, že letos nám s Iddy titul "U" nebyl přán. O víkendu 27.10.-28.10. jsme se účastnily Všetranných zkoušek přinášení retrieverů, respektive jsme se zúčastnily večerního rozlosování, ranního nástupu a první disciplíny, což byl čtverec. No a tam Iddy usoudila, že je čas jet domů. Nepřinesla ani jednoho králíka. Sice se na disciplínu velmi těšila, ale ve čtverci chodila hrozně mělce, táhlo jí to na druhou stranu přes cestu, kde byli původně, kdesi daleko, schovaní králíci v kleci, než zkoušky začaly. Sice jsem jí pokaždé vrátila zpátky, ale žádnou velkou práci tam nepředvedla. Prostě měla dojem, že ví líp než já, kde ti králíci jsou. Tohle akceptuji u mladého psa, ale Iduše by měla být dávno vychozená a tohle nepředvádět. Bylo hnusné počasí a Iddy šla na zkoušky prakticky z gauče, kvůli prasklému drápku jsme téměř měsíc a půl nic nedělaly. Iddy je velmi zkušená a na disciplínách hodně efektivní, nedělá nic navíc, takže proč by lítala někde v mokrém roští, když ty králíky před tím viděla na druhé straně v kleci, že. Dost mě to mrzelo, protože mi na lehkém tréninku ve čtvrtek pracovala moc pěkně a v neděli jsem jí v tom hnusném počasí vzala na trénink k vodě a tam to také byla velmi pěkná práce. Škoda, že si svůj timeout vybrala zrovna na zkouškách. Takže se o tyto poslední zkoušky, které nám zbývají, pokusíme příští rok. Jak konstatovala moje sestra, je to vlastně dobrý, protože tam příští rok můžu jet znova :-D.

Trochu lepší zprávy mám od Niky z pelíšku. Včera jsme byly na kontrole a oko se hojí dobře, bohužel stále ještě neslzí tak, jak by mělo. Nicméně jeho stav je nyní již tak dobrý, že lze aplikovat léky na podporu činnosti slzné žlázy. Takže jsme vyfasovaly další léky, tentokrát již na měsíc a pokračujeme z krasojízdě.








18.10.2018

Dnes snad konečně lepší zprávy. Niky byla na kontrole a její stav se pomalu, ale jistě zlepšuje. Oko se čistí a projasňuje, otok za ním mizí a slzný kanálek začal prokazovat mírnou aktivitu. Paní doktorka nás pochválila za vzornou péči, stáhla Nikče ATB na šest hodin, vybavila nás dalšími tabletami a za 14 dní si dáme kontrolní repete. Niky ještě nevidí úplně dobře, ale hodně se to zlepšilo. Snad tedy bude celá nemoc bez následků.

Další dobrou zprávou je, že Armína konečně začala hárat. Dala si docela na čas, už je jí 14 měsíců, přeci jen. Takže tady si můžeme také oddechnout, že je vše v pořádku. Hárání snáší dobře, kaťata nosí vzorně, na její chuti k práci se vůbec nic nezměnilo (v tom je po mamince, ta to také neřeší), akorát je teď ještě mazlivější než dříve, což jsme mysleli, že už ani nejde. Musí prostě pořád ležet někomu na klíně, na prsou, na hlavě a tak. Špatné je, když u toho sedíte u počítače, ve vaně nebo na záchodě :-D.








9.10.2018

Tak se nám zase sešlo vícero novinek, takže popořadě.

O prodlouženém víkendu na svátek sv. Václava jsme se se všemi holkami zůčastnili prodlouženého výcvikového týdne agility v Zátaví u Písku. Byla to jako vždy skvělá akce, moc se nám tam líbilo a všechny holky promrskaly pořádně zase agíčka, i Lakča, tunel a slalom byli její! Ale hlavně, konečně se mi na parkur podařilo vytáhnout i syna!! Co předvedl, aniž by to vůbec někdy zkoušel nebo se na to jen díval, a jak uběhal šílenou australskou kelpii - no musím se nad sebou zamyslet!!! :-o Bradu ze země už jsme si s trenérkou sebraly :-D.

V sobotu, 6.10. jsme se s Idunkou a Armínkou zůčastnily Mezinárodní výstavy psů v Českých Budějovicích. Iddy ve třídě pracovní a Armína ve třídě mladých. Idunka krátce před výstavou dohárala a ani jí nebylo moc dobře, měla nějaké zažívací problémy, takže jsem vážně uvažovala, že jí nechám doma a pojedu jen s Armínou. Nicméně v sobotu ráno Idunka vypadala dobře a navíc měla opravdu radost, že jí skončila měsíční nuda a zase se něco podniká, tak jsem ji tedy nakonec vzala s sebou. Armínka se na výstavě moc nepředvedla, vlastně vůbec. Nelíbila se jí hala, ani trošku a to už v jedné byla. Prohlídku od rozhodčí snesla jako nutné zlo a v pohybu se prostě nepředvedla, náš suverení čertík a raubíř asi zůstal doma a na výstavu přijel zmučený pejsek s velkýma hnědýma očima. Známka Velmi dobrá 1 byla tedy skutečně adekvátní výkonu. Pak ovšem nastoupila třída pracovní a já omdlívala po celou dobu předvádění. Do kruhu se mnou totiž vplula arabská klisna, s hlavou pyšně zvednutou, krásným dlouhým krokem, ocasem namyšleným až na půdu a .. "Dívejte se na mě!" Prostě Idunku to FAKT bavilo! Poprvé v životě Idu bavila výstava, ale jak!! Kroužila jsem s ní kolečko a nechápala cože to mám na druhém konci vodítka :-D. Rozhodčí se rozzářila hned, jak Iduše vplula do kruhu a pak už se to na nás jen sypalo: Výborná 1, CAC, CACIB, BOS. A to jsem jí chtěla nechat doma! Uff, BOBa měla zakázaného vyhrát, abychom tam nemusely čekat až do konce a mohli si užít krásného dne na výstavišti, opečené klobásy a stánku se zvěřinovými specialitami (mňam).

Poslední zpráva není vůbec dobrá. Nikušce se zanítilo její poslední a jediné očíčko. Léčbu jsme započaly u našeho pana doktora a pokračujeme na klinice Jaggy. Diagnóza není úplně dobrá, vřed na rohovce, nefunkční slzný kanálek, cosi na sonu za okem, co tlačí oko ven (zánět? nádor?). Na všechny její léky jsem si musela vytvořit přehledný a jednoduchý čtyřstránkový manuál. Nikuška je velmi statečný a trpělivý pacient a za každou procedůru fasuje piškůtek, myslím, že takhle z ní Twiggy jen tak nebude. Dáváme ATB po čtyřech hodinách a doufáme v malý zázrak. Myslím, že na to, jak je Nikuška malinký pejsek, už měla trápení dost velké! Držte nám prosím palce!








21.9.2018

O proběhlém víkendu jsme se s Iduškou zúčastnily ZPR v Číměři. Na první den jsme si vylosovaly hned na ráno les. První byla vlečka se srstnatou. Na nástřel jste musely doklopýtat přes velké množství hřibů, které rostly všude kolem. Vlečka probíhala ve velkém, světlém lese a na Iddy jsem tak do půlky viděla, nasadila jsem ji na stopu a vypustila. Idunka zalehla do stopy a běžela perfektně až někam do půlky vlečky. Tam se zastavila a zírala v dál. Dlouho, dlouho a dlouho. Pak se rozeběhla, trošku zarevírovala a vrátila se zpátky. Nasadila jsem ji tedy na stopu znovu a tentokrát se zastavila ještě dřív než před tím, opět revír a opět návrat. Bylo mi jasné, že z nějakého důvodu nechce dojít na konec vlečky, nejspíš se jí tam něco nelíbilo. Aháááá, takže tentokrát vypadneme už na první disciplíně??? :-D Velká nula už zase přilétala! Přišlo třetí nasazení na vlečku, tentokrát jsem opravdu využila všech dvacet kroků se psem, na které mám jako vůdce nárok a Iddy jsem na vlečce móóóc pochválila a ona konečně vyrazila tak, jak to umí a za pár vteřin byla zpět i s králíkem. Počkali jsme na rozhodčího, který vlečku táhl a ten nám záhadu objasnil. Ke králíkovi na konci vlečky se totiž dostavil houbařský zájezd a pustil se tam do vášnivé debaty. Rozhodčí jim tudíž musel celou situaci vysvětlit a poschovávat je za okolní stromy, pak teprve se moje princezna dostavila a dokončila operaci. Idunka JE správný toller a tyhle věci prostě řeší!! Ví přesně, jak má disiplína vypadat a odchylky řeší. To moje labradorka Lakynka by byla naopak nadšená, že se na ni přišlo podívat tolik lidí!! Všechny by je náležitě přivítala, ukázala by jim králíka a pak by se s ním teprve dostavila ke mě. Holt každé plemeno je jiné. Rozhodčímu to bylo moc líto, ale to je prostě vyšší moc, to se prostě stává. Nicméně jsme letos přepraly již druhého bubáka a to mě opravdu potěšilo, byly doby, kdy bych tam Iddy po takovémto zážitku už prostě nedostala! Paradoxně se mi, po této hned první dvojce, ulevilo. Zastávám názor, že když dvojka nebo jednička, tak hned na začátku a ne na konci po samých čtyřkách, to je k vzteku. Takhle z vás šechno spadne, začnete si to správně užívat a jste prostě v klidu. A také že jo, další disciplíny nám šly jako po másle a opět nás čekalo mnoho pochval od rozhodčích. Na konci dne jsem si všimnula, že Idunka odlehčuje levou přední nohu a večer už plnohodnotně kulhala. Stálo nás to trojku na poslední sobotní disciplíně - chůze u nohy, to už se za mnou plazila a zaostávala. Nic závadného jsem neobjevila, druhý den ráno zůstalo u odlehčování, nekulhala (při postoji evidentně opřená víc do pravé, než do levé nohy). Nastoupily jsme tedy nejdříve na pole a pak na vodu. Iddy celý den pracovala naprosto perfektně a získala tak již jen samé 4. Večer ale opět kulhala. Nakonec jsme tedy zkoušky dokončily ve velmi pěkných známkách se 414ti body, na 8. místě, ale v druhé ceně, kvůli dvojce z vlečky srstnaté. I tak jsem ale byla moc spokojená a Idunka také. V pondělí ráno jsem zjistila, že se Iddy rozhárala, tudíž před ní smekám klobouk ještě víc, za prvé, že počkala až po zkouškách a za druhé, že umí makat, ať se s jejím reprodukčním cyklem děje cokoliv :-). Třídenní absolutní klid na lůžku spravil i kulhání, takže teď budeme mít tři týdny volnější režim a pak se vrhneme do dalších dobrodružství :-D.

Tabulka ZPR







10.9.2018

Tak se nám o víkendu vůbec, ale vůbec nedařilo. 8.9.-9.9. jsme měly s Iduškou skládat svoje úplně první všestranné zkoušky. A skládaly, ovšem jen do druhé disciplíny. Vytáhly jsme si jako první vodu, z té jsem vůbec strach neměla, protože všechno umíme, že. Jenže nikdy neříkej nikdy. Iddy chodila jako druhý pes ve skupině, což bylo celkem dobré. První disciplínou byl handling na vodě, silný protivítr a vlny se postaraly o to, že handling byl spíše marking (nejdříve jsme šly na kachnu B, proč machrovat) a dohledávka (vítr kachnu A sfoukl ke břehu pod kořeny do rákosí tak rychle, že jsem jí neviděla už ani při příchodu na stanoviště. Nemohla jsem tedy psa handlovat, protože jsem kachnu vůbec neviděla a potom, co jsem tam psa poslala, jsem neviděla ani jeho. Nasměrovala jsem tedy Iddy přibližným směrem, poslala ji dopředu a .... dělej co umíš. A Iddy dělala, krásně našla a přinesla, super výkon. Jenže pak přišla dohledávka kachny pohozené v rákosí. Podle mě NE těžký terén, ani disciplína. Vlevo rybník, vpravo les, pruh spíše vyšší trávy, široký tak 20 metrů, rákosí jen tak třímetrový pruh hned u vody. Rozhodčí zanesla kachnu pod lesem na místo, pohodila 50 kroků od nás, vítr proti, prostě ízy!!! Zkušený pes před námi vyčerpal poctivě celých 12 minut a nenašel a nepřinesl. No to se mi začínalo dělat nevolno, když nenašla Colletka, musí k tomu mít dobrý důvod... No, šly jsme na řadu my. Iddy se po vyslání do terénu chytila stopy rozhodčí a šla po ní asi až tak do půlky trasy, tam chytla ve větru něco strašně zajímavého v lese vpravo. Zastavila jsem jí písknutím a poslala vlevo do rákosí, chvilku tam hledala a šup, zase zpátky k lesu, zopakovala jsem si pískání, tentokrát Iddy už vlezla až do vody, hezky prohledávala rákosí, jenže za chvilku byla venku a šup k lesu. Stála před ním v pozoru, ocas až na hřbetě kmital jako kolibřík, no natřesená vlítnout tam, ale moc dobře věděla, že tam nesmí. Takto jsme si hrály dalších deset minut, musím říci, že handling měla nádherný, krásné stopky, stranovky i vysílačky dopředu i dozadu, radost pohledět. Třikrát v tom rákosí byla tak, že jsem si říkala, že teď už jí musí přinést, ne a ne a ne. V lese bylo něco co chtěla, ne ve vodě. Takže po 12ti minutách také konečná a jelo se domů. Já osobně si myslím, že chyba byla v kachním honu minulý týden, Iddy byla nabuzená na křídláky a teplou zvěř, v lese přišla na něco mnohem zajímavějšího, než je kachna z mrazáku a prostě se na ní vykvákla, její pracovní nadšení se soustředilo na něco úplně jiného. Na naši omluvu mohu uvést jen to, že s kachnou asi něco trochu v nepořádku přeci jen bylo, protože ji nenašel ani třetí pes, který šel po nás. Až velmi zkušená čtyřka toto prokletí zlomila. Škoda, tak jsme šly s Iddy alespoň na houby a pozor, v Jižních Čechách rostou!









3.9.2018

Dětem začala škola a loveckým psům lovecká sezóna. Nastal čas zúročit všechno, co se pes naučil, co umí a k čemu má vrozené vlohy. Když už je ta Iddy kachní retriever, zkusily jsme si spolu reálný kachní hon. Využily jsme všechny dovednosti kromě tollingu - ten nebyl potřeba. Ale několikanásobný marking, blind a dohledávka byla, kamkoliv jste se podívali. Na Tachovských rybnících jsme strávily příjemnou neděli v bezva partě lidských i psích kámošů. Kachny jsou tu chovány uměle ve volných chovech na rybnících a je o ně všestranně pečováno, včetně různých očkování. No a hlavně během honu mají šanci na život, což prasátko na jatkách opravdu nemá. Od psů se zde očekává hlavně dohledávka v porostech, na vodě zvěř vysbírají honci do loděk. Pro mě trochu nepochopitelně se nesmí psi pouštět během střelby, takže kolem vás na louku padají křídláci a vesele kráčejí pěšky zpátky na vodu, kde už takto poraněného ptáka nikdy nikdo nechytí. Poraněná kachna se před psem potopí pod vodu a takto se s ním dokáže po vodě honit třeba hodinu (že Iddy). Takže jsme si pro křídláky chodily alespoň na vodítku, ale stejně nám jich pár uteklo. Idunka pracovala moc pěkně, zkusily jsme si asi dva blindy na vodu, když pro kačenu zrovna nejela žádná loďka, Iddy si asi třikrát zahrála na honěnou po vodě s křídlovanou kachnou, než pochopila, že to nemá cenu, zato z rákosí nosila jeden kus za druhým. V zápalu práce se mi v první leči zamotala do zapomenutého ostnatého drátu, ač to vypadalo hrozně, odnesl to jen reflexní obojek a pár zrzavých chlupů, uff. Ze začátku Iddy moc nepobírala, že zraněná kachna před psem neutíká, narozdíl od bažanta (honit křídláky na Konopišti je na Idunčině žebříčku úplně nejvýš), ale přikrčí se a staví se neviditelnou. To Iddy moc nebavilo a dvakrát jsem jí přistihla, jak do nalezené živé kachny šťouchá čumákem, aby jí přiměla k pohybu. Nakonec tento evidentní rozdíl mezi kachnou a bažantem akceptovala a nosila a už to neřešila. Byla to pro nás obě zcela nová zkušenost a Iddy si mohla vyzkoušet práci, pro kterou byla stvořena. Její představa o ideální tolleří práci je prostě třepotající se kachna někde v polovině obrovského rybníka ;-). Domů jsme dostaly výslužku, kterou hned za tepla vyzkoušela Armínka - už tedy nosí orebici, bažanta i kachnu :-) no a pro radost si jednu kachní dohledávku střihla i Lucky :-D.

Kachní hon                 Kachní hon







31.8.2018

25.8. jsme byly dělat křoví na Mezinárodní výstavě v Mladé Boleslavi. Portugalský rozhodčí Luis Plexioto nadělil oběma našim toleřím holkám známku Velmi dobrá. Idunka i Armínka jsou každá jiná, na výstavách mám tedy vyzkoušeno, že když se nelíbí jedna, líbí se druhá. Pan rozhodčí nás tedy pěkně převezl. Nelíbila se mu ani jedna. Předpokládám, že varianta - rozhodčímu se líbí obě feny, tutově nikdy nenastane. :-D. Armínka má dlouhý krk (to má z toho, jak je pořád zvědavá :-)) a Idunka by mohla být lepší - tady se pan rozhodčí hodně spletl, protože Idunka je prostě nejlepší :-D. Nicméně jsem Idunce alespoň na výstavě nechala vystavit Český šampionát, máme teď před sebou hodně akcí, ke kterým potřebujeme PP, tak se mi ho nechce dávat z ruky, tudíž nám tato možnost přišla vhod a Idu je tak od 25.8.2018 oficiálně Českým šampionem krásy!

Vzhledem k tomu, že se s Idunkou momentálně připravujeme na vrchol sezóny - Všestranné zkoušky přinášení retrieverů, chodíme teď docela dost i barvy. Včera jsem se rozhodla vyzkoušet na barvách i Armínu - ta už sice barvu párkrát oťukala, nikdy ale nešla plnou délku, včerejší barva měřila 550 kroků, vedla naprosto vyprahlým terénem a křížila hodně prašnou cestu, kterou nám ještě k tomu projelo auto. Nebyla tudíž vůbec jednoduchá. Moc jsem tomu nedávala. Je pravda, že ji holky šly čerstvou, nechtěly jsme je úplně otrávit. Anička dostala patřičné informace a instrukce. Nejdříve na barvu měla vyrazit Iddy a poté, po několika minutách na tu samou barvu Armína - nedám dopustit na učení nápodobou, ušetří vám to spoustu času!!! :-). Idunka barvu vypracovala moc pěkně, sice jednou sešla (pamatovala si kudy vedla ta barva před týdnem ;-) ), ale jinak to byla přesná a hlavně radostná práce!! Udělala mi velkou radost, ještě větší radost jsem ale měla ze štěněte. Sotva jsem stihla na konci barvy Iddy řádně odměnit, koukám na kopeček a co nevidím: dolů se přesně po stopě řítí Armína s Aničkou v závěsu a přímo ke kusu :-D. Tak to mě holky dostaly! Barvu vypracovaly bez jediného zaváhání, Armína nesešla ani v tom místě, kde sešla Iddy, tudíž skutečně sledovala barvu a nikoliv matku, prostě krásná práce od ročního štěněte, mám radost!!! :-D

Idunky první šampionát







12.8.2018

Tentokrát je novinek spousta. Začneme ale tou nejdůležitější! Vrh A měl v sobotu, 11.8. první narozeniny!!!! Posílám Amálce, Armínce, Alánkovi, Argouškovi, Artíkovi, Albertovi a Akimkovi vééééélkou pusu a poňuchňání!! Všichni mají skvělé páníčky a já jim všem přeji, ať jim to takhle skvěle klape co nejdéle!!!! Jsem ráda, že jsem se všemi v kontaktu a mám o miminkách stálý přehled a že se všichni mají báječně! Naše chlupatá vtěrka, mazlivka, kroutidlo, průšvihářka a slečna s dokonalým psím pohledem: Armína, slaví narozeniny kulháním na přední tlapku, které si vyrobila během zběsilého a šíleného vítacího ceremoniálu, kdy jsme se vrátili po DVOUHODINOVÉ nepřítomnosti. Ale zlepšuje se to, tak snad to není nic vážného, asi ne, když vyžaduje házení míčků, stojíc jen na třech nohách....

V pátek, 10.8. jsme se vrátili ze skvělého a velmi intenzivního výcvikového agi tábora ve Dvoře Králové. Intenzivní dvoufázový výcvik na denní bázi udělal z naší bandy psích nevycválanců za pět dní stádo krotkých beránků (dočasně) :-D. Všechny teamy udělaly ohromný pokrok, tak snad nabité vědomosti brzy zúročíme na nějakých závodech. Nikča si z tábora navíc přivezla prasklý vřídek na levém boku, ale dobře se to hojí, snad to bude dobré. Lakča zase počínající zápar kůže, protože jsme přes poledne všichni bydleli i se psy v nedalekém Labi, kvůli šílenému počasí, které nám z ČR pomalu dělá Saharu, ale vypadá to, že vyholení krku pomohlo a netřeba další léčby.

No a do třetice jsme si s Iduškou prověřily svou kondičku hned o víkendu 11.8.-12.8., protože se nám konečně povedlo zúčastnit se (nikdo nerodil, neháral, nebyl na dovolené) ZPR Čertovo Břemeno u Tábora. Byla to skutečně velká prověrka, poprvé v životě jsem tu Iddy viděla spát mezi disciplínami :-). Po agilitním velmi intenzivním týdenním tréninku to prostě byl záhul. Ale popraly (hlavně Iddy) jsme se s tím statečně a čestně. První den jsme si vylosovaly pole, vodu a velký les. Úplně první disciplínou pro nás byl handling na dva kusy pernaté a to bych nebyla já, abych to zase špatně neodhadla, poslala jsem Iddy opět na špatný kolík a ze směru jí stáhl pach druhého kusu. Nechala se ale krásně napískat zpátky a přinesla nakonec ten správný kus, nicméně opustila vymezený prostor, takže zaslouženě za 3. Další disciplíny nám šly jako po másle a čtyřky se jen sypaly. Trochu infarkt jsem měla u dohledávání kachny v rákosí. Kachna byla hozena správně 50 kroků, ale pes pro ní měl jít celých těch 50 kroků tímto rákosím, přičemž vítr foukal odkudkoliv, jen ne od kusu. Iddy trochu popošla do rákosí a předvedla svůj oblíbený trik: "Tam nic není", pak začal někdo pokřikovat vzadu za rybníkem, takže byly uši dozadu a oblíbené poskakování "Tam je bubák, tam nejdu...". No to už znám, jak tohle divadlo Iddy spustí, už jí nikdy nikdo nepřesvědčí o tom, aby tam vlezla. Už jsem tu velkou nulu viděla, jak se mi vznáší nad hlavou. Nakonec se mi ale povedlo Iddy protlačit kousek dál rákosím do lesíka, které vedlo podél něj a tam jí asi už vítr kachnu přifoukl, protože natáhla a zmizela. Ufff. Za chvíli byla zpět i s kusem a dokonce ještě v limitu pro známku 4. Ale bylo to o fous. Nejvíc mě ale potěšilo, že se nám tu povedlo zlomit to naše bubákovské prokletí :-D. Další disciplíny sobotního dne přinesly jen samé čtyřky a naše naprosté vyčerpání. V neděli nás čekal klid na stanovišti, vlečka srstnaté a odložení. Klid na stanovišti se mi moc líbil, asi nejlepší, co jsme kdy dělali. Prostorná louka, vyšel na nás i stín, střelci velký kus za námi a stříleli na druhou stranu od nás. Proti Blevicím, kde stál střelec hned u nás a každá salva přinesla spršku ustřelených větviček a broků kolem nás a na nás, jsem si tu užívala deset minut klidu a pohody. Vlečka srstnaté byla hodně zajímavá. Už jak rozhodčí vytáhl králíka z auta, podlomily se mu pod ním nohy, koukl se na Iddy a prohlásil, že na ní bude moc těžký. Znám Iddy a vím co unese, zajíc, ani kanadská husa nejsou problém a tak mě to moc nerozrušilo. Iddy měla vlečku nataženou v maliní, takže ji vypracovávala docela pomalu, pak jsem uslyšela, jak druhý rozhodčí hlásil do vysílačky, že je fena nad kusem, krásně popadla a nese.... Dobu se nic nedělo, až pak jsem viděla Idušku, jak vleče ohromného králíka maliním zpátky ke mě. Snad 4x si ho cestou přerovnala, ale hlavu nezvedla, bojovala statečně. Až asi deset metrů předemnou králíka vyflusla a podívala se na mě úplně vyřízená, modrý jazyk až na vestě a bylo jasné, že má dost. Musela jsem dát povel a pro králíka jsem si popošla ten povolený půlkrok, abych Idušce co možná nejvíc pomohla v rámci regulí. Rozhodčí konstatovali, že na ní byl králík opravdu velmi těžký a dali jí trojku. Vysloužila si od nich titul "Malý pes s velkým srdcem!" To mi bylo Idušky opravdu moc líto a celou dobu mi běželo hlavou, co kdybych tu byla s Armínou? Ta je stejně velká jako ten králík ... :-o. Odložení tradičně za 4 a měly jsme hotovo! Dvě trojky, jinak samé 4 - pomocné známky jen ve 4kách, 3. místo celkově a tituly CACT a CCT. Krásná práce, díky Iddy!

Vrh A je roční!                 Armína -roční







29.7.2018

O víkendu 28.7. a 29.7. jsme se s Idunkou zúčastnily III. Pražského derby v Šárce. Počasí bylo opět šílené, ale v lesích a u vody se to dalo trochu snést. Pole bylo tradičně horší, ale v sobotu odpoledne nás na něm zastihl pořádný déšť a ten nám zkoušku alespoň trochu zpříjemnil! V sobotu se šly podzimní zkoušky, v neděli vodní. Idunka opět podávala vyrovnané výkony, i když mi přišlo, že se tentokrát více šetřila, než před týdnem v Blevicích. Ale to je pochopitelné. Sobotní podzimky opět na plný počet bodů, 2. místo, I. cena, CACT. Celkové vítězství nám pokazila malá 3 z poslušnosti na slídění, kdy jsem Iddy navigovala na druhou stranu, než jí to táhlo, udělala vždy tedy malý oblouček, aby vyhověla a pak se hned vrátila zpátky do původního prostoru. Prostě věděla, že vlevo na té holině nic být nemůže, ale vpravo ve vysoké trávě ano. Jinak moc pěkný výkon a pochvala od rozhodčích za vlečku srstnaté. Na druhém konci to prý byl takový fofr, že si rozhodčí ani nestihl všimnout, jestli Iddy králíka vzala nebo ne :-D. V neděli opět v samých 4 až do vyhledávání v rákosí. Tady si to prý Absolut First Ida absolutně pohnojila :-D. Iddy po povelu k vyhledávání poctivě proběhla podél celého rákosu s nosem ve větru, na konci se zastavila, otočila se na mě a jásavě hlásila, že tam nic není. Protože je ale šikovná a poslušná, na další výzvu do rákosí vlezla a začala imitovat hledání. Proslídila ale jen půlku požadovaného prostoru, takže zasloužená 2. Byla z toho druhá cena a sedmé místo. Tento výkon nám hodil konečné 4. místo v derby. Jelikož jsou všechna derby nominační na Derby ČR pro příští rok, doufám, že dostaneme divokou kartu a budeme moci startovat, i když jsme se umístily na prvním nenominovaném místě. Uvidíme, když tak to zkusíme příští rok znovu.

Idunka s kachnou                 Tabulky - Šárka







21.7.2018

V sobotu, 21.7. jsme se s Idunkou zúčastnily vrcholových klubových zkoušek přinášení retrieverů v Blevicích. Pro mě osobně to byly nejtěžší zkoušky ze všech. Startovní pole tvořilo jen 12 psů, byly tedy 3 skupiny po 4 psech, což bylo ideální. Vzhledem k takto nízkému počtu startujících psů byly tyto dvoudenní zkoušky sloučeny do jednodenních a to ve 32 stupních celsia. Mým úkolem bylo zajistit Idunce spoustu vody, na všech stanovištích stín a klid k ospočinku, jejím úkolem bylo co nejlépe vypracovat všechny disciplíny. A to se jí povedlo opravdu na jedničku. Za svůj výkon obdržela plný počet bodů - samé 4! Vítězství celých zkoušek jí pokazila malá trojka z přinášení jedné z kachen na handlingu. Tuto trojku dostala za to, že se s kachnou nevrátila přímou cestou ke mě, ale doplavala nejkratší cestou na břeh a po břehu mi kachnu perfektně přinesla i předala. Tudíž udělala přesně to, co u ní na jaře vyzdvihl švédský rozodčí jako velký klad, pes se má vrátit co nejrychleji a způsob návratu tomu uzpůsobit. Toto hodnocení je podle mě bližší praxi, ovšem zase chápu, že na takovýchto prestižních zkouškách je třeba výkony nějak odlišit. Z mého pohledu s vodou spokojenost, toto za chybu nepokládám. Iddy celý den pracovala s chutí a podávala velmi vyrovnaný výkon. Jediná disciplína, která se mi tentokrát nelíbila byla chůze u nohy, vzhledem k tomu, že to byla předposlední disciplína dne, pozdě odpoledne a v šíleném horku, rozhodčí nám za to plazení se dali také 4, ale myslím si, že v normálních podmínkách by to tak nebylo. Chůzi Iddy opravdu odplazila a odflákla. Já osobně jsem zvrtala navádění na dva kusy pernaté. Špatně jsem vyhodnotila směr větru, který přinášel pach kusu od pravého kolíku k levému, fenku jsem poslala na levý kolík, ale ona samozřejmě cítila kus vpravo a neustále se mi na něj stáčela, naštěstí ale předvedla perfektní ovladatelnost a dvěma hvizdy se nechala nanavigovat na správný kus, takže za 4 oba bažanti. Ještě že mám takovou parťačku, která dokáže napravit moje chyby. Celkově jsme tedy s Iddy skončily na úžasném 2. místě, v I. ceně a s titulem CACT!! Idunka takto splnila poslední podmínku pro udělení Českého šampiona práce!!! Jedná se teprve o druhý šampionát, který kdy byl udělený tollerovi a tak jsme na něj patřičně hrdé!!!! Tímto se Idunka stala i Dual šampiónem (práce a výkon). Tedy druhý z letošních cílů splněn! Zkoušky v Blevicích se nám moc líbily, i když byly velmi náročné! Ídiny výkony se také moc líbily, dokonce tak, že rozhodčí požadovali, ať na závěrečných fotografiích vezmu toho skoťáka do náručí, ať je tam pořádně vidět :-D. Slyšely jsme několik obdivných poklon, tak si myslím, že jsme pro plemeno odvedly kus dobré práce. Rozhodčí i organizátoři také odvedli kus skvělé práce, terény byly perfektní a rozmanité a zvěř ve skvělé kondici až do poslední minuty zkoušek. Děkujeme!

Idunka s pohárem                 Tabulka - Blevice







11.7.2018

V týdnu od 9.7. do 15.7.2018 jsme se zúčastnili výcvikového loveckého tábora s OVVR. Pořádal ho Výcvik retrieverů Říčany a OVVR skládala štěňata ve středu, 11.7.. Byla to Aničky velká premiéra - první oficiální lovecké zkoušky (když nepočítám neoficiální TJP na jaře). Holkám to šlo velmi dobře, paní rozhodčí Šeráková Armínu hodně chválila, jak pro její vzhled, tak pro její práci a vyrovnanou povahu. Jediná chybka byla Armínino plivnutí nalezených jeleních nohou, místo krásného předání paničce, až to umí a dělala to již 100x, koza. Jinak moc pěkná práce a celkových 224 bodů s hodnocením prospěla! Moc gratuluji! Idunka se na táboře intenzivně věnovala lovečině před nastávající zkouškovou sezónou a Laky s Niky nám dělaly doprovod. Ten si ráno chrněl v posteli do kolika chtěl a po práci se s námi chodil koupat nebo sbírat houby. Na závěr tábora proběhl tradiční závod o Pohár Slunečnice, kterého se účastnilo 27 psů. Anička s Armínkou skončily na úžasném 8. místě a Idunka tento pohár vyhrála. Jde tak ve stopách Lucky, která vyhrála ještě Častobořský pohár v roce 2009. Moc děkujeme Výcviku retrieverů za krásný dovolenkový týden!

OVVR Armína







25.6.2018

V sobotu, 23.6.2018 se Armína a Iddy předváděly na Mezinárodní výstavě psů Intercanis v Brně. Armína ve třídě mladých získala krásné ocenění Výborná 1 s čekatelstvím na českého junioršampiona - CAJC a titul BOJ - Best of junior. Idunka získala ve třídě pracovní titul Výborná 1 a titul CAC. Tímto splnila všechny podmínky pro udělení titulu Český šampion krásy!!!! Tento rok jsem si dala s Idunkou několik cílů, kterých bych chtěla letos dosáhnout a toto byl jeden z nich. Mám radost z holky mojí ušatý. Opravdu se snažila i když opravdu výstavy nenávidí. Slibuju jí ale, že letos to pro ni bude poslední výstavní sezóna a příští rok už budeme jen v lese (nebo na poli) (nebo ve vodě) :-D.

Posudky holek







1.6.2018

Minulý týden jsme na Klubové speciální výstavě retrieverů v Chlumci nad Cidlinou nechaly holkám Armíně a Amálce odebrat vzorky DNA a nechat je vyšetřit na oční choroby PRA/CEA, jako přípravu na budoucí uchovnění obou fen. Štěňata z vrhu A mají na tyto choroby oba rodiče zdravé po rodičích a to již v několikáté generaci. Ovšem Idunka byla poslední generace, kterou mi klub uznal do chovu čistou po rodičích za podmínky, že její potomci již budou muset být zase testovaní. S radostí mohu konstatovat, že v linii otce ani matky nikdo nepodváděl a ani se tu genetika nijak nezbláznila, protože obě holky mají naprosto čistý výsledek: normal/normal.

Amálka PRA/CEA                 Armína PRA/CEA







26.5.2018

V sobotu, 26.5. jsme se zúčastnily Klubové speciální výstavy retrieverů v Chlumci nad Cidlinou. Ve třídě mladých se předváděla Armínka se ségrou Amálkou a Iduška ve třídě pracovní. Mimina se předváděla krásně! Armínka získala známku výborná 3. a Amálka svou třídu vyhrála - výborná 1. CAJC. Co se Armínky týče, Anička jí výstavní postoj naučila večer před výstavou (jak už je jejím dobrým zvykem). Ještě že je ta zrzavka tak chytrá a učenlivá, to si pak může dovolit mít línou paničku :-D. Amálka to měla velmi dobře promyšlené. Hned na úvod opusinkovala, olízala a pomazlila paní rozhodčí, no tak to se to pak vyhrává, že? :-D. Idušku musím pochválit, protože na to, jak výstavy nemusí, tak tuhle zvládla na výbornou, i s paní hospitantkou :-D. No uznávám, že výstavami u Idušky sleduji své cíle a určitě ne její, ale pokud se mi tyto cíle tuto výstavní sezónu splní, má Idunka od výstav už nadobro pokoj. To jí slibuju!

Vystavní posudky                 Výstavní foto







17.5.2018

Musím se tu pochlubit mými hvězdami. Aničkou a Niky. Holky jsou momentálně ve vrcholné formě a běhají tak krásné agilitní parkury, to je opravdu radost pohledět. V sobotu, 12.5. si v kategorii SA2 v Horních Počernicích pod taktovkou paní rozhodčí Jitky Marouškové vyběhaly 1., 4. a 5. místo, což jim v součtech hodilo celkové 1. místo. Moc gratuluji!

Hvězdy







7.5.2018

S mou fenou Iduškou, Absolut First Ida Garonera, jsme se v roce 2016 zúčastnily ve Švédském Karlsborgu Toller speciálu, který se ve Švédsku koná každým rokem a to vždy první týden v srpnu, pouze pokaždé v jiné destinaci. Iduška tu při TJP ve třídě začátečníků získala 1. cenu a to ji automaticky kvalifikovalo pro start ve třídě open. Již tehdy jsem pojala šílený plán si to vyzkoušet a letos se konečně naskytla vhodná příležitost. Ve dnech 5.5. a 6.5. se ve Švédském Sjobo konal double trial se všemi otevřenými třídami, takže bylo rozhodnuto, zkusíme si start v open a já se podívám na práci v elite class. Abyste mohli startovat na švédských zkouškách, je třeba být členem nějakého švédského kynologického klubu, v mém případě se jedná o Nova Scotia Duck Tolling Retriever Klubben. A dále musí váš pes být zaregistrovaný v on-line registračním systému, přes který se ve Švédsku přihlásíte na všechny kynologické akce: http://www.sbktavling.se. To je asi tak první úskalí, na které narazíte, téměř vše je zde jen ve švédštině. Druhé úskalí je zdejší, ne úplně šťastný, systém přihlašování. Pořadatel stanoví maximální počet startujících, např. 14 psů. Do data uzávěrky se mohou hlásit všichni, kdo chtějí, výsledkem tedy je, že máte ke dni uzávěrky např. 25 přihlášených psů. Na pořadí, ve kterém se přihlásili, vůbec nezáleží. Po datu uzávěrky totiž proběhne tzv. losování, kdy se vylosují pro účastníky startovní čísla. Podle daného klíče se stanoví kolik psů ve které třídě bude startovat a ti s vylosovanými šťastnými čísly opravdu startovat budou, ostatní mají smůlu a jsou vedeni jako náhradníci, buď na ně přijde řada nebo ne. V našem případě bylo vylosováno pouze 12 psů, další dva do konečného počtu byli vybráni z náhradníků až těsně před datumem konání trialu a nezáleželo při tom na pořadí, ve kterém čekali pod čarou. Tohle je velmi nepříjemné v případě, že jedete z nějaké velké dálky. Trajekt si musíte rezervovat dlouho dopředu, abyste ho koupili za rozumnou cenu a tak se vám snadno může stát, že máte zajištěný trajekt, ubytování, ale týden před zkouškami vám nevylosují startovní číslo a vy prostě nenastoupíte. Startovné se v tomto případě samozřejmě vrací, ale ostatní náklady vám již nikdo neproplatí. My jsme měly s Iddy štěstí a startovní číslo nám bylo přiděleno pro oba dva dny. Osud na nás totiž chystal jinou legraci, jak se později ukázalo.

Možná se ve Švédském systému blýská na lepší časy, samotným švédům se tento způsob přihlašování nelíbí a v květnu 2019 bude probíhat velká valná hormada, kde se mimo jiné bude řešit i tato záležitost. Ještě za zmínku stojí skutečnost, že ne na každých pořádaných zkouškách jsou vypsané všechny tři třídy. Můžou být vypsaní pouze začátečníci nebo začátečníci a open nebo třeba jen elite, záleží čistě na pořadatelích a podmínkách dané lokality. Pokud se zkouší pes ve třídě Praktice, tedy při reálném honu, děje se tak až v lovecké sezóně a zkouška je pořádána jen pro tohoto jediného psa. Dalším úskalím TJP pro nás v ČR je skutečnost, že ve třídě open mohou být použity kromě kachen i husy, no a sežeňte zde někde husu na trénování, obzvlášť třeba kanadskou... No a tady musím strašně moc poděkovat Martině Garové, ta se den před naším odjezdem na trial vrátila ze Švédska a přivezla nám obětavě na vyzkoušení husu. Takže jsme se cestou na trajekt ještě honem stavovali na Zbraslavi, aby si Idunka mohla do databáze uložit další ptačí druh :-). Takže potrénovat s obrem a hurá na trajekt. Ještě jednou moc děkujeme, takovou chovatelku by měl mít každý!!! :-) Kromě Iddy s námi do Švédska cestovala i Armína, čekalo ji setkání s tatínkem a jeho chovateli. Obě holky zvládly trajekt na výbornou a v pátek odpoledne už jsme byli ubytovaní u jezera Vomb v nádherném starodávném švédském domečku. Večer brzy spát a čerpat síly na druhý den. No a ráno to začalo, Iddy vstala, tvářila se jak zbitý pes, pokašlávala a sotva se ploužila. Jak bylo mě, asi netřeba vysvětlovat. Následovalo nepopulární, ale jediné možné rozhodnutí, odvolám Iddy ze startu. Cestou na sraz se mi dělalo v autě nevolno, co na to asi řeknou naši švédští přátelé? No, jejich reakce mě naprosto odzbrojila. Když jsem jim nahlásila, že Iddy kašle, necítí se dobře a že ji tedy nejspíš odvolám ze startu, následovalo švédské udivení. Proč? Klidně ať startuje, dokonce se pořadatelé šli na danou skutečnost zeptat i rozhodčího a ten nám přišel oznámit, že můžeme klidně startovat, že s tím nemá nejmenší problém!!! :-o Čekala jsem cokoliv, ale tohle tedy ne. Mě obcházely mrákoty při představě, že bude mít Iddy psincový kašel a už jsem v duchu viděla kašlající celé Švédsko, ale švédy to naprosto nevyvedlo z konceptu. Nicméně Iddy jsem nakonec skutečně odvolala a nechala ji doma odpočívat, příležitost tak dostal náhradník. První den posuzoval rozhodčí Sverker Haraldsson. Přikládám video ze třídy začátečníků, konkrétně Tina Therese Edvardsen a Lauvstuas Pinti Touchdown (Touch), tato krásná práce byla oceněna 1. cenou: https://youtu.be/Zsy_5wS86F8. Ve třídě začátečníků tak můžete vidět vypracování tollingu, dvou vodních markingů, dohledávky a markingu na zemi. Třída open měla navíc blind, rozhodčí postavil jeden na zemi a jeden na vodě a handler si mohl zvolit, na který blind psa pošle. Všichni šli na vodní. Ve třídě elite nebyl marking na zemi ale pes musel vypracovat oba dva blindy. Třída open i elite měla vodní marking jako double marking, tedy obě kachny vhozené najednou, rozdíl mezi open a elite byl ve vzdálenostech obou kusů. Vodní blind byl pro open na ostrově a pro elite až ve vegetaci šikmo za ostrovem. Viděla jsem opravdu krásné a radostné práce, hlavně ve třídě elite byla radost pohledět.

Můj marod zatím doma hajal a odpočíval. Večer se zdála lepší a ráno také, kašel už jsem nezaznamenala a ráno dokonce probíhal i souboj o šišku s Armínou. Rozhodla jsem se tedy start zkusit. Druhý den posuzovala dánská rozhodčí paní Hanne Sondenbroe. Zkouška probíhala ve stejné lokalitě jako den před tím, jen na jiném místě. Ve třídě začátečníků se zkoušel tolling, dvojitý marking z vody, dohledávka a marking na zemi. Třída open a elite měla stejné zadání, odlišené jen vzdálenostmi. Zkoušel se tolling, double marking na vodě, dohledávka a 2x blind, jeden na vodě a jeden na zemi. Ač se Idunka zdála ráno v pořádku, na tollingu na ní bylo vidět, že je ještě unavená, rozhodčí jí dokonce šla kontrolovat nohu, protože se jí zdálo, že kulhá. Informovala jsem ji o Iddyně zlomené noze v osmi měsících, protože jsem si myslela, že si toho všimla, na tvaru nohy je to při důkladném zkoumání totiž vidět, nikoliv na pohybu. Vysvětlení rozhodčí uspokojilo a pustila nás dál, na double marking na vodě. Ten byl poněkud záludný, ač to tak ze začátku nevypadalo. Házen byl z ostrůvku vzdáleného asi 50m od břehu, pes měl před sebou řídké rákosí u svého břehu a řídké rákosí u ostrova. První kachna se házela do rákosí u ostrova a tu Iddy přinesla vzorně, druhá se házela až za rákosíčko přímo na ostrov. Na tu většina psů zapomněla a na druhý marking musela být navigována. Iddy nezůstala pozadu, úplně zapomněla na druhou kachnu a táhla mi pořád do rákosí podél břehu, kde se cvičilo předchozí den. Táhlo to tam většinu psů a až poslední širokozáběrový elite pes nám ukázal proč, zůstala tam totiž kachna z předchozího dne, tudíž nos máme dobrý, ale marking děsný :-). Myslím si, že důvodem proč tolik psů tento druhý marking vykonalo spíše jako blind byl fakt, že první marking byl dost daleko, pes dlouho plaval celkem náročným terénem a druhý marking prostě zapomněl, možná i proto, že druhá kachna padala na ostrov a "nežbluňkla". Rozhodně je to tedy námět k tréninku. Nás jediné rozhodčí zastavila při druhém markingu, kdy jsem Idu konečně nasměrovala správným směrem. Jako důvod uvedla skutečnost, že to co pes dělá, není marking ale blind, což byla naprostá pravda. Následovala dohledávka, kdy všechny kusy byly na vodě v přilehlém rákosí a tady Iddy naopak předvedla nádhernou práci, kdy šla vodou přímo do rákosí a neobíhala ho ze břehu. Když nesla třetí kus, zazněl výstřel na vodní blind a rozhodčí nám ho umožnila vypracovat, jako poslední disciplínu. Tento blind nebyl vůbec jednoduchý, pes se na něj musel směřovat přes zapachovanou oblast pro dohledávání, kde v tu dobu byly jeste dvě kachny, o kterých Iddy velmi dobře věděla. Ale Iduška má perfektní ovladatelnost na vodě a tento blind vypracovala, až se dech tajil. Úplně neskromně a úplně s čistým svědomím tu mohu prohlásit, že to byl nejhezčí vodní blind, který jsem na těchto zkouškách viděla, paní rozhodčí, publikum i Sverker Haraldsson nám za něj složili poklonu. Jsem na Idu moc pyšná, že i při vší té smůle dokázala, že opravdu umí. Po takovémto výkonu mi ani ta nula pak až tak nevadila. Myslela jsem si celou dobu, že jsme nulu obdržely za opravdu nepovedený druhý marking, ovšem v závěrečném zhodnocení jsem od rozhodčí měla poznámku, že fena byla stopnuta kvůli kulhání. Závěru nerozumím, fena byla stopnuta během plavání a pak ještě vyslána na dohledávku a blind... Toto rozhodnutí překvapilo většinu diváků, ale je to rozhodnutí rozhodčího a jako takové je třeba ho brát a respektovat. Perličkou bylo, že na vodním blindu se šlo na husu, takže máme za sebou svou první oficiální trialovou husu :-D. Zde video finálního přiblížení na blindu: https://youtu.be/BaDAWz8lqiI. Zde video, jak ji Iddy hrne :-D: https://youtu.be/BdM05nUA9_Y. Bohužel mám jen neúplná videa, natáčená na messenger, který umí jen 16 vteřin nebo na plnou SD kartu :-D. Zde je asi nejdelší časový úsek práce Iddy, je to double marking na vodě a dohledávka v rákosí, je tu pěkně vidět u druhého markingu, jak ji to táhne do rákosí vpravo, tam se nacházela kachna z předchozího dne, to ale nikdo nevěděl :-D Jen mi bylo mi divné, proč ji to táhne zrovna tam ;-) https://youtu.be/LouwAbGxx2M.

Přikládám ještě video práce Sverkera Haraldssona se Stormem ve třídě elite. https://www.youtube.com/watch?v=-qjuGBjHpqg. Storm bohužel nevypracoval vodní blind a tak byla tato jinak velmi pěkná práce hodnocena 3. cenou. Ráda bych upozornila na jeho pozemní blind, to byla skvělá práce, myslím, že suveréně nejhezčí pozemní blind celých zkoušek! Takže jsme toho s Iduškou moc nepředvedly, nicméně já jsem bohatší o další zkušenosti a nové přátele. Idunka prodělala třídenní cosi, virózu nebo snad nachlazení a já mohu konstatovat, že si vybrala tři nejnevhodnější dny v roce :-). TJP zdar!

Rodinka                 akce!







23.4.2018

21.4. a 22.4. Jsme se zúčastnili neoficiálních tooling testů v Borotíně u Tábora, pod taktovkou švédského rozhodčího Sverkera Haraldssona. Akce byla zveřejněna někdy v březnu a byl o ní tentokrát enormní zájem. Přihlásila jsem tedy jen Iddy a to na oba dva dny. Armína v té době ještě neplavala. Ovšem začátkem dubna přišlo léto a Armínka se asi 14 dní před TJP krásně rozplavala, zkusili jsme aporty z vody a byly skvělé! Rozhodla jsem se tedy na TJP vzít v sobotu místo Iddy Armínu do třídy začátečníků s dummy. Pořadatelé mi fenky opravdu vyměnili a nakonec dovolili v sobotu startovat jak Iddy, tak Armíně. V neděli pak startovala jen Iddy, stejně jako v sobotu ve třídě open s kachnami. V sobotu jsme s Aničkou jely do Borotína a ona se mě asi v půlce cesty zeptala, jestli se tam bude střílet. Určitě néééé Aničko, vloni se také nestřílelo, házeč křikne BENG! A tím to skončí! No, jak už mnozí z vás asi tuší, první věc, kterou jsme s Aničkou v Borotíně viděly, byl samozřejmě poplašňák :-o. Upozorňuji, že Armína do této chvíle nikdy žádný výstřel neslyšela a už vůbec nikdy pod ním nepracovala! Trošku nám ztuhl úsměv ve tvářích... Naštěstí měla Anička vylosováno číslo 13, tedy předposlední pes v začátečníkách a tak jsme mohly Armínu pozorovat při střelbě a rozhodovat se co dál. Byly jsme rozhodnuté ji odvolat, pokud bude ze střelby jakkoliv nejistá. Ovšem Armína nebyla nejistá ani vteřinu. Měla perfektní reakce, při každém výstřelu zpozorněla a podívala se na střelce, přesně tak, jak to má být. Rozhodly jsme se tedy nastoupit. Jedině jsme požádaly rozhodčího, jestli by nepostavil střelce kousek dál od fenky, vzhledem k tomu, že ještě nikdy nepracovala pod výstřelem, rozhodčí nám vyhověl a Anička s Armínkou mohly nastoupit.

Armína pracovala na svých osm měsíců věku perfektně!!! Splnila všechny disciplíny: tolling, 2x marking na vodě, dohledávka a marking na zemi. Useděla všechny aporty s výstřelem i plácnutím do vody. Tolling měla velmi živý a radostný, občas byla méně soustředěná, ale to se u tak mladého zvířete dá předpokládat. Až na jeden aport předala všechno do ruky a pana rozhodčího naprosto okouzlila. Jeho krásný posudek mluví za vše: "Velmi vyvážený pes, hravý tolling, dobrý marking na vodě i na zemi, dobrá vášeň pro vodu, vykazuje skvělý "will to please" a vůli hledat." Idunka nastupovala na start až navečer, po velmi parném dni. Předvedla výbornou práci, splnila všechny disciplíny: Double marking na vodě, blind na vodě, dohledávka a marking na zemi. Její posudek od rozhodčího byl také velmi pěkný: "Dobrý lovecký pes s mnoha kvalitami, vyřešila všechny úkoly, dobrý marking, skvělý "WTP". Tolling byl OK, v závislosti na tak horkém počasí." No zkrátka, dopadlo to tak, že Armína získala ve třídě začátečníků 1. cenu a volbu rozhodčího. Iddy získala ve třídě open 1. cenu a titul Nejlepší pes dne! Nevydržely jsme to s Áňou a musely jsme si v autě plácnout! :-D. Rozhodně ale náš postup u Armíny nedoporučuji jako běžný!! Je to příklad toho, jak se to NEMÁ dělat!

No a pro ty škodolibé: V neděli to měla Iddy v open class za nula, nevypracovala pozemní blind, uprostřed pole našla chcíplou rybu a už byly nožky nahoře. A to jsem si myslela, že toto období již máme za sebou! :-o. Zde práce Armíny ze soboty: https://www.youtube.com/watch?v=H3bI6BgRft8&t=87s .

Matky a dcery v akci












© Petra Pešková 2014