Kavalír King Charles španěl






Historie plemene

Kavalír King Charles španěl a King Charles španěl - podle FCI (mezinárodní kynologická organizace) jsou to dvě samostatná plemena, ale jejich osudy se v historické Anglii tak proplétaly, že není možné mluvit o jednom a nezmínit se o druhém. Ještě dnes můžeme ve světových galeriích obdivovat obrazy mistrů Van Dicka, Tiziana, Veronesa, či Giotta, v jejichž kompozici je naaranžován malý psík s hedvábnou srstí – španěl krále Karla. Kronikáři z počátku 17.století se zmiňovali o malých psících, kvůli kterým král Karel I. zanedbával své státnické povinnosti a kteří měli povolený vstup do všech soukromých i veřejných budov v celém království. Pokud se král rozhodl věnovat štěně španěla některé dvorní dámě, doprovodil svůj dar poznámkou, že psík má lepší původ a cenu než obdarovaná lady. Kromě toho, že svým elegantním zjevem dokresloval nádheru paláců, byl „pes, kterého vytvořil sám král“ používán jako dámský lovecký pes na sluky. Tehdejší španěl se více podobal dnešnímu kavalírovi – byl větší, s nezkrácenou čenichovou partií, v barvách černo-hnědé, černo-bílo-hnědé a později i v barvě hnědo-bílé a hnědé.

V předminulém století přišli do módy pejsci křehčí stavby těla s kulatou hlavou a velmi krátkým nosem. Taková štěňata se občas vyskytla i ve vrhu španělů. Chovatelé se hbitě přizpůsobili, žádané znaky upevnili a tak se zrodilo zcela nové plemeno, které sice vycházelo z původních psů anglického krále, ale od sportovních psů ze 17.století se velmi lišilo. Již to nebyli pohyb milující aktivní psíci, ale něžné hračky, vhodné na mazlení a hýčkání. Původní lovecký španěl byl zapomenut a nebýt Američana Roswella Eldridge, který se rozhodl starou linii obnovit, asi bychom krásné španěly krále Karla znali pouze z obrazů starých mistrů. Pan Eldridge byl přesvědčen, že se ve vrzích drobných španělů občas objeví štěně s delším nosem a plochou hlavou, které je jako netypické z dalšího chovu vyřazeno. Proto se zachoval pravým americkým způsobem, vyhlásil finanční odměnu tomu, kdo takového „nepovedeného psa, který připomíná španěla z obrazů doby krále Karla“ přivede na slavnou Cruftovu výstavu. Záměr se zdařil a roku 1928 byl vydám standard nového (nebo staronového) plemene. Bylo pojmenováno Cavalier King Charles Spaniel, protože původní název, King Charles Spaniel, byl již „zabrán“ módním hitem z 19.století. A celá historie se opakovala s tím rozdílem, že zůstalo dost chovatelů věrných něžnému kingovi, který dnes existuje vedle sportovního kavalíra, jenž rázem dobyl svět a patří k nejoblíbenějším společenských plemenům v západních zemích.

NAHORU


Současnost plemene

Dnešní kavalír je společenským psem s aktivní povahou, schopen přizpůsobit se téměř komukoliv. Bude rád dělat společníka starším lidem, stejně tak kamaráda větším dětem nebo společníka rekreačním sporotvcům či aktivním rodinám. Velmi často ho potkáme na agilitních parkurech, tréninku obedience, či jako canisterapeutického psa. Kavalír je zkrátka pejsek do nepohody a bude vám rád asistovat při jakékoliv činnosti. Půjde stejně rád na tůru, jako se bude celý den věnovat gaučingu. Je to nekonfliktní a mírný psík, vhodný i do smečky, nikdy však nebude šťastný v kotci na zahradě, tam opravdu nepatří! Kavalíři velmi rádi plavou a velmi rádi jí, málokdo odolá jejich prosebným očím, ale věřte, že odolat, se vyplatí. Obézní kavalír nikdy nemůže být kavalírem. Z osobní zkušenosti mohu kavalírka doporučit jako prvního psíka kynologické mládeži. Je učenlivý, snadno ovladatelný a ochotný akceptovat dítě nejen jako kamaráda, ale i páníčka. Mezi psem a fenou není výrazný rozdíl, oba mají sladké a poddajné povahy. Bohužel je současná populace kavalírků zatížená dědičným onemocněním srdce a věk, kterého se psíci dožívají, nebývá příliš vysoký - cca 10 let. Ovšem chovatelé, kterým na plemeni opravdu záleží, začali své psy klinicky vyšetřovat. Srdeční onemocnění jsou v populaci pejsků s PP sledována a do budoucna jistě dojde cílenou chovatelskou prací k eliminaci jejich výskytu. Už jen pro to si velmi dobře rozmyslete nákup štěňátka bez PP.

V následujících několika bodech se Vám pokusím pomoci rozlousknout otázku, jestli tedy kavalírka ano nebo ne!

Kdy si pořídit kavalíra:

- Jestliže chcete psa, který bude mít rád Vás i celou Vaši rodinu, především však Vaše děti.
- Pokud si pořizujete prvního psa a chcete mírné, klidné a dobře ovladatelné zvíře.
- Jestliže chcete psa, který bude ochotný s Vámi kdykoliv podniknout jakýkoliv kousek.
- Pokud chcete učenlivého psa pro agility, sport, turistiku nebo jen jako rodinného společníka.
- Pokud chcete mít po svém boku někoho, kdo nikdy nebude mít špatnou náladu.
- Jestliže chcete bezproblémového psa k jiným psům nebo i zvířatům, které již doma máte.
- Pokud chcete psa, který vám doma nic nezničí.



Kdy si nepořídit kavalíra:

- Rozmyslete si jeho pořízení v případě, že máte doma malé děti nebo hravé psy větších plemen. Kavalíří miminko je velmi křehké a je třeba na něj dát dobrý pozor, než vyroste.
- Pokud chcete psa na hlídání.
- Jestliže chcete psa do kotce a nemáte dostatek času se mu věnovat.
- Pokud Vám doma vadí chlupy. Kavalírek líná 2x ročně, především ale na jaře, kdy líná navíc podsadu. Během roku rovněž nějaký ten chlup ztratí! Nicméně se jeho dlouhé a jemné chlupy dobře uklízejí. Nezapichují se a z textilu je setřete mokrou rukou.
- Jestliže máte málo gaučů, křesel a málo místa v posteli :-).
- Nepořizujte si kavalírka, pokud na něj nemáte čas. To si ostatně raději nepořizujte žádného psa!

NAHORU


Standard plemene

Standard FCI č. 136/12.1.2009/GB

Země původu: Velká Británie

Celkový vzhled: Aktivní, elegantní a dobře vyvážený, s něžným výrazem.

Charakteristika:Sportovní, oddaný, absolutně nebojácný. Veselý, přátelský, neagresivní; beze sklonu k nervozitě.

Hlava a lebka: Mozkovna: Mezi ušima téměř plochá. Stop: Mělký.

Uši: Dlouhé, vysoko nasazené, s bohatým osrstěním.

Oči: Velké, tmavé, kulaté, ale ne vypouklé; v dostatečné vzdálenosti od sebe.

Morda: Nozdry černé a dobře vyvinuté, bez masově zbarvených skvrn. Čenich: Délka od základny stopu ke špičce nosu zhruba 3,8 cm (1"). Přiměřeně se zužující. Líce pod očima dobře vyplněné. Jakýkoli sklon ke špičatému čenichu je nežádoucí. Pysky: Dobře vyvinuté, ale ne převislé. Čelisti / zuby: Čelisti silné, s dokonalým, pravidelným a kompletním nůžkovým skusem, tj. horní řezáky těsně překrývají dolní řezáky a jsou posazeny v čelistech kolmo.

Krk: Středně dlouhý, mírně klenutý.

Přední končetiny: Končetiny střední síly kostry, rovné. Lopatky: Dobře uložené dozadu.

Trup: Hřbet: Rovný. Bedra: Krátce vázaná. Hrudník: Střední, žebra dobře klenutá.

Zadní končetiny: Končetiny střední síly kostry. Kolena: Dobře zaúhlená. Hlezna: Bez náznaku kravského postoje nebo sudovitého tvaru.

Tlapy: Kompaktní, s pružnými polštářky a dobře osrstěné.

Ocas: Délka ocasu v rovnováze s trupem, ocas dobře nasazený, nesený vesele, ale ne příliš nad úrovní hřbetu. Kupírování bylo v minulosti možné, pokud se neodstranila více než jedna třetina délky ocasu.

Pohyb: Volný a elegantní, silný posun vychází ze zádě. Hrudní a pánevní končetiny se pohybují rovnoběžně při pohledu zepředu i zezadu.

Osrstění: SRST: Dlouhá, hedvábná, bez kudrn. Mírné zvlnění je přípustné. Bohaté osrstění. Nikdy nesmí být trimována.
BARVA: Uznávané barvy jsou:
. Black and tan: Havraní černá s tříslovými znaky nad očima, na lících, na vnitřní straně uší, na hrudi, na končetinách, a na spodní straně ocasu. Tříslová barva má být zářivá. Bílé znaky jsou nežádoucí.
. Ruby: Jednobarevná sytá červená. Bílé znaky jsou nežádoucí.
. Blenheim: Syté kaštanové a navzájem dobře oddělené znaky na perlově bílém podkladu. Znaky jsou rovnoměrně rozložené na hlavě, ponechávají dostatek prostoru mezi ušima na vysoce ceněný znak ve tvaru kosočtverce (jedinečný charakteristický znak plemene).
. Trikolor: Černá a bílá správně rozmístěná a navzájem dobře oddělená, s tříslovými znaky nad očima, na lících, na vnitřní straně uší a končetin a na spodní straně ocasu.
Jakékoliv jiné barvy nebo jejich kombinace jsou vysoce nežádoucí


Hmotnost: 5,4 – 8 kg (12 - 18 lb). Žádoucí je malý, správně vyvážený pes v rozsahu těchto hmotností.

Vady: Jakákoli odchylka od výše jmenovaných bodů má být považována za vadu a závažnost, se kterou je na ni pohlíženo, by měla být posuzována v přímém poměru k jejímu stupni a k vlivu na celkový zdravotní stav a pohodu psa.
Psi, kteří zjevně vykazují fyzické nebo povahové abnormality, musí být diskvalifikováni.

Poznámka: Psi (samci) musí mít dvě zřetelná normální varlata, zcela sestouplá do šourku.


NAHORU


© Petra Pešková 2014