Něco málo o nás!



Psi se v naší rodině chovají prostě odjakživa. Vyrostla jsem se zlatým boxerem - úžasným a milým psem. Potom následovaly tři feny novofundlandského psa, které po dlouhé roky chovala moje maminka. To jsou skvělá, charakterní a přátelská zvířata. Pro mě ale mají jednu jedinou chybičku a tou je jejich snížená aktivita za teplých letních měsíců. Jako desetiletá jsem k narozeninám dostala jezevčíka - Pajdu, jak jinak!


                                                            Můj první pejsek Pajda

Pajda nebyl ani králičí a ani trpasličí, ani dlouhosrstý a ani krátkosrstý. Byl černý s pálením a byl to typický jezevčík! Tvrdohlavý, umíněný, ne zrovna poslušný, uštěkaný, uhrabaný, ale byl MŮJ! Myslím, že jsem ho dostala v tom pravém věku a prožila s ním tak krásné dětství, dospívání a ještě kousek dospělosti. Byl mi partnerem na mých tak oblíbených toulkách přírodou a společníkem v šílenostech puberty. Byl chudák rovněž prvním psem, na kterém zkoušíte výchovu a výcvik. Mohu s hrdostí prohlásit, že můj pes mě jako jedinou z rodiny respektoval a na jezevčíka i poslouchal! Byl semnou 12 let, já jsem mu za ně vděčná, často na něj i po dlouhých letech vzpomínám a nikdy na něj ani nezapomenu! Plemeno Labradorského retrievera jsem si vyhlédla ihned, jakmile se tito psi začali v České republice trošku objevovat. Chtěla jsem velkého psa s charakterem, který je milý, přítulný a učenlivý a kterého si může pořídit i téměř začátečník! Prostě takového novofundlandského psa, který ale bude aktivní po celý rok. Psa, který se semnou bude bláznivě vrhat do všech mých podniků a bude ochotný jít semnou kamkoliv a kdykoliv, na druhou stranu ale nebude workoholik, který by nesnesl jediný den bez nějaké činnosti. A to přesně Labrador je! Mou velkou slabinou jsou žlutí psi tohoto plemene! Ne že by černí a hnědí nebyli krásní, ale žlutý labrador je pro mě osobně typickým představitelem plemene. Černé a hnědé určitě nezavrhuji, ale ti žlutí....... Takto k nám tedy 21.5.2000 přišel žlutý pes Snow Ball Bohemia Bras (Bad), abych se skrze něj přímo seznámila a sžila s plemenem, bez kterého si v současné době nedovedu svůj život představit!

Chovatelskou stanici z Váhy jsem si založila 21.5.2003 s plány věnovat se do budoucna chovu tohoto skvělého plemene. Protože jsem ale měla spoustu vlastních mateřských povinností, odložila jsem svůj záměr na vhodnější dobu, která, dle mého úsudku, právě nastala! A tak k nám 24.3.2007 přišla žlutá fenka Protector of Luck Bohemia Bras (Lucky), aby se stala zakladatelkou našeho chovu. Název z Váhy se sám přímo nabízí, protože v Zaječicích bydlíme v dolíčku, kterému se odjakživa říká prostě ve Váze. Bohužel ani Lucky do chovu nijak nezasáhla pro své nemocné klouby: DKK 0/2 a DLK 3/3. Dosáhly jsme spolu ale mnoha pracovních úspěchů a fenka svou kariéru zakončila výhrou Středočeského derby retrieverů 2013.

Protože jablko obvykle nepadá daleko od stromu, jde má dcera v mých stopách a tak k nám přibyla v červnu 2009 black and tan kavalírka Niky. Dcera s ní pilně trénuje agility a v současné době holky běhají v kategorii SA2.

Vzhledem k tomu, že se mi postupem času z obou labradorů stali důchodci - jeden starobní a druhý invalidní, rozhodla jsem se si pro práci pořídit jiného psa. Dlouho jsem přemýšlela nad plemenem. Měl to být rozhodně retriever, protože mě baví lovecká práce s těmito psy. No a také to měl být pes na aglity, což, při vší úctě, labroušci příliš nejsou. Po mistrovství republiky v agility v Liberci v r. 2012 jsem měla jasno. Startovaly tu totiž dvě naprosto úžasné tollerky a já jsem se rozhodla pořídit si právě tohoto retrievera. Dva roky jsem strávila přípravami, sháněním informací a hledáním vrhu po zdravých a pracovně vedených rodičích. A tak k nám 23.3.2014 přišla tollerka Absolut First Ida Garonera (Iddy). S Iddy mám v plánu věnovat se především práci, ať už v lese, na poli, ve vodě nebo na parkuru, určitě se podíváme i na pár výstav a pokud všechno klapne, odchováme jeden, maximálně dva vrhy štěňátek. Tak uvidíme, jak se nám povede.

Naši psi s námi žijí v domě. Přes den mají k dispozici velkou zahradu a boudu pro odpočinek. V noci, v zimě, v horku a ve špatném počasí zdobí svoje pokojové pelíšky. Každý den chodí minimálně na hodinovou procházku, plavat, cvičit nebo běhat - vše patřičně přispůsobeno věku, počasí a kondici toho kterého psa. Naší snahou je, všichni naši psi prožili co nejplnohodnotnější život a nudili se co nejméně. Ze psích akcí jmenujme např. výšlapy na Blaník, Milešovku, Říp, Kokořín, turistiku po Vraních horách, pražské ZOO, Orlické přehradě a Moravském krasu, geocachingové výlety do všech částí ČR, výcvikové tábory agility, závody agility, lovecké zkoušky, natáčení filmu pro ČT, účast na kachních a bažantích honech a jiné a jiné...




© Petra Pešková 2014